Už podruhé stoupáme nemožný krpál do Červené doliny. Hned v jejím počátku nastupujeme do strmého žlabu, kterému dominuje 20 metrů vysoký ledopád, jehož konec je mírně převislý s volně visícími krápníky. Led nic moc. Martin tahá a nemůže nikde zajistit. Ráno jsme se na chatě shodli, že na lezení ledů není počasí, takže s sebou nemáme ani jeden šroub do ledu. Chytráci! Nakonec dává po 12 metrech jednoho frienda do skalní pukliny napravo od ledopádu. Pak jdu já svůj první led. Dřina a natejká mi. Pořád čekám, kdy se ty krápníky urvou.
Zase lezeme žlabem po nepravděpodobných cestách. Sníh taje a slyšíme kolem laviny. Jejich ozvěny znějí poněkud zlověstně. Dostáváme se mezi oblíbené drny. Nic jiného pořádně nedrží. Končíme v sedýlku, kde jsou dva nýty. Tuším, že jsme u cesty „Kniha“, kudy vede sestupovka. Dál díkybohu nejdeme, šlo by to už jenom po skále. Navíc nevíme kudy dolů a žlaby začínají být opravdu o hubu. Takže slaňujeme, krápníky kupodivu stále drží. Rozbředlým sněhem jdeme dolů na chatu.
Odpočíváme, prohlížíme časopisy s horolezeckým oblečením na modelkách. Venku drobně prší a je teplo skoro deset stupňů nad nulou, tak si raději dáváme pivo.
Žeruchové veže jsou na samém konci krátkého jihovýchodního výběžku Jahňacieho štítu, jemuž dominuje zejména Kozí štít. Hřeben Žeruchových věží odděluje Červenou dolinu od Doliny Bielych plies. Žeruchové věže a Kozí štít dělí Zadné Žeruchové sedlo, za nímž následuje nejprve Západná (nebo Zadná) Žeruchová veža a poté i Východná (nebo Predná) Žeruchová veža. Z hlediska lezení je oblíbená zejména jižní stěna Východní Žeruchové věže. Krátký nástup od chaty a nižší stupně obtížnosti cest a možnost lézt i v horším počasí.
Pod jižní stěny věží se dostanete po turistickém chodníku od Brnčálky do 30 minut. Ihned po vystoupání strmé části nad chatou, kdy se vyhoupnete na morénu a nakouknete do Červené doliny odbočíte vpravo a dostanete se k nástupu do jihovýchodní rokliny.
Linie vedoucí jihovýchodní roklinou na Východní Žeruchovou věž - G.A.Hefty (2. července 1908) - (vyznačena červeně) je v letních měsících ohodnocena obtížností druhého stupně. V zimě se připravte na přibližně 15 - 20metrový ledopád s volně visícími krápníky v horní části, které lze oblézt zleva. Asi 10 metrů nad ledopádem jsou uvázané smyčky ve skalních hodinách (štand). S ohledem na podmínky, které doprovázely naše lezení, jsme nepokračovali po hřebeni až na vrchol věží a po dosažení hřebene jsme sestoupili stejnou cestou.
Na sestup jsme využili stejnou cestu a slanili před ledopád z několika pevných smyček, kterou jsou zde trvale instalovány v pěkných skalních hodinách. Zpátky na chatě jste za deset minut od slanění.
Hodnocení obtížnosti:
II/AD- zhodnocení celkové náročnosti výstupu i sestupu (alpská stupnice)
WI 3 obtížnost lezení v ledu
150m celkové převýšení od nástupu na hřeben
Na zimní výstup jihovýchodní roklinou na hřeben Žeruchových věží dobře poslouží: helma, sedák, jistítko, odsedka, jedno 60 metrů dlouhé lano, 3 šrouby do ledu, 1 friend, 4 volné karabiny, 2 sešité smyčky, HMSky, lezecké cepíny a mačky.
První délka má hodnocení III. Zbylé dvě délky max. II a závěrečný úsek je chodeckým terénem s nutností se občas zapřít rukama, příp. obhodit lano kolem kamene a lehce dojistit druholezce.
Ke stažení je k dispozici soubor ve formátu *.gdb pořízený přístrojem Garmin eTrex 30, který obsahuje jeden trasový bod – nástup do jihovýchodní rokliny Východné Žeruchové veže.
Doporučená literatura:
Weby:
Před odjezdem doporučujeme sledovat předpověď počasí od horské služby.