Tête Blanche (3429m) - severní stěna
Autor: Martin Linhart | Jiří Pětioký
Fotografie: Robert Solich | Jiří Pětioký
Štítky: 2011 | Alpy | Francie | Tête Blanche | Švýcarsko
My hoši, co spolu chodíme po horách, zažíváme různá dobrodružství. Nejinak tomu bylo i třetí den našeho pobytu v nejoblíbenější krajině Gastona Rébuffata. Den předem jsme se z okna bivaku des Plines podívali na strmé a vysoké svahy Aiguille d´Argentière (3902m) a rozhodli se, že tuhle lahůdku ponecháme kamarádům, kterým dělá dobře si ubližovat (Martin a Hany). Podle "nedůvěryhodného průvodce" jsme si vybrali jiný vrcholek - Tête Blanche (3429m).
Výstup na Tête Blanche
Ráno, po dojedení nevábných zbytků stravy, vyrážíme tedy pouze ve čtyřech. Obloženi kazivaky mě doprovází Vláďa, Robert a Fanda. Urazíme sotva 50 metrů a stáváme se svědky legrační příhody. Vláďa rozhýbe klíčový kámen na suťovité stezce, já a Robert se mu obezřetně vyhýbáme. Fanda na něj ale našlapuje s důvěrou. Nejdříve letí batoh, za ním nešťastný horolezec. Naštěstí to odnesl jen malými oděrkami. Pokračujeme stejnou cestou na ledovec Ravines Rousses jako včera při výstupu na Le Portalet (3344m).
Po zhruba půlhodince odbočujeme strmě doleva do sedla Col Droit (3297m), které odděluje oblasti ledovce Saleina od náhorní plošiny Trient. Včera jsme chtěli jít spárou více vpravo, z Le Portalet vypadala docela schůdně. Byl to však pouhý optický klam. Dolez může mít až 60˚. Volíme proto schůdnější variantu vlevo. Nasazuji si na skelety rámovky. V hlavě mám po ránu pořád ještě vymetýno. S lehkostí horského vůdce, jen na předních hrotech, si to štráduju přímo do sedla. Za chvilku jsem nahoře a přede mnou se otevírá ledovcové plató du Trient. Z něj vyrůstají hroty třítisícovek, mimo jiné i naše Tête Blanche. Za chvilku dolézá Vláďa. Všímáme si, že ideální a mnohem lehčí cesta vede šikmo vlevo od nás. Svah pod sedlem se překonává šikmo, zleva doprava. Modrá přilba avizuje příchod Roberta, v závěsu s Fandou.
Přecházíme po žiletkové hraně malé návěje a se sluncem v zádech následujeme naše stíny, kontinuálně se posunující po plató ledovce Trient. Po hodině stojíme u úpatí Tête Blanche. Východní hřeben vypadá neschůdně. Je málo sněhu. Odtátý ledovec odhalil převislé skalní plotny, na kterých by se potrápil i lecjaký zkušenější alpinista. Proto volíme dle průvodce těžší, zato však souvisle bílou severní stěnu. Z boku vypadá docela přísně. Když ale přistoupíme blíže a slunce ji optimálně nasvítí, vypadá velmi snadně.
Tête Blanche (3429m) (fr. bílá hlava) je hora ležící na hranici mezi Francií a Švýcarskem. Tête Blanche, spolu se sousedící horou Petit Fourche (3520m), jsou perfektní kombinací hor, které lze zlézt v oblasti masivu Mont Blancu tzv. na jeden zátah. Obě hory nejsou nijak náročné, vyžadují však správný mix dovedností a technických schopností, a proto jsou velmi dobrým „cvičištěm“ pro začátečníky a zájemce o alpinismus.
Kombinace Tête Blance a Petit Fourche je považována za jedno z nejhezčích a nejsnadnějších lezení v Alpách.
Výstupové trasy:
- severní stěna, II/AD 55°, 100m – vyznačena červeně – jedná se o ideální terén pro začínající alpinisty, kteří se chtějí seznámit s lezením na prudkých svazích. Severní stěna je poměrně široká a na výběr je celá paleta výstupových linií. Většina skupin volí přímou linii na vrchol. Po překonání trhliny přichází nejprudší pasáž, ale neměla by činit žádné obtíže. Snadný sestup na ledovec Tour. Pokud potřebujete sestoupit zpět na plató Trient, nabízí se dvě varianty. Buď sestupem po normální výstupové linii z ledovce Tour a přes sedlo Col du Tour, nebo slaněním dolů sedlem Col Blanc, které se nachází mezi Tête Blanche a Petit Fourche (blíže Petit Fourche – slaňovací smyce).
- východní hřeben, I/PD 40°, 150m – vyznačen zeleně – méně exponovaná cesta, ve srovnání se severní stěnou, která však postupem času v souvislosti s odtáváním sněhu a ledu získává na technické obtížnosti. Před nástupem na hřeben je nezbytné obejít trhliny. Cesta je zejména ve své druhé polovině zajímavá, neboť je ve skalách nutné hledat nejvhodnější směr výstupu. Sestup - viz předchozí trasa.
- normální trasa, I/F – příjemná a neuvěřitelně snadná cesta po ledovci Tour. Parádní přibližně hodinu až hodinu a půl dlouhá procházka z chaty Albert Premier po ledovci. Vycházka se vyplatí, neboť z vrcholu jsou nádherné výhledy na celé ledovcové plató Trient a ledovec Tour. Obvyklá sestupová trasa.
Už jen s Vláďou přelézáme trhlinu a nalézáme do první, nejprudší, asi padesátimetrové pasáže. Je to zledovatělé, ale v ledu jsou krásné stupy. Jde to jak po másle. Když překonáme prudký úsek, udělám hroznou kravinu a podívám se dolů. Na okamžik jako bych přestal věřit svému turistickému cepínu. Volám proto na prvolezoucího Vláďu, ať zavrtá šroub. Naštěstí je mladší z bratrů Linhartů menší extremista, starší by tam určitě nic nenavrtal. Pomocí tří šroubů a jednoho frienda pohodově dorážíme technikou „rychlá dvojka“ až na vrchol Tête Blanche (3429m). Fotíme. Vláďa si blahopřeje s Tyránkem. Z druhé strany je vrchol lehce přístupný. Za kamenem se náhle vynořuje skupinka tří českých fousků navázaných na laně. Ten nejmenší se otráveně ptá toho největšího, jestli si na vrcholu konečně může dát Deli. Je čas jít. Na sestupu potkáváme vášnivého sběratele vrcholů Roberta, kterému to nedalo a vyběhl si alespoň normálku. Večer si také zapíše Tête Blanche do vrcholového notýsku.
Sestup přes Albert Premier Hut (2702m) už je bohapustá nuda a dřina. Na chatě si dávám blonďáka (místní pivo) a pokračujeme k lanovkám. Večer už lelkujeme v kempu v Argentière, pijeme pivo, jíme pizzu a rentgenujeme místní horolezkyně. Mezi prvním a druhým blonďákem doráží SMS od Martina. Ujela jim poslední lanovka. Po čtvrtém blonďáku a dojedení místních specialit oba zchvácení výletníci dorážejí.
Co si vzít s sebou
Severní stěna Tête Blanche je vhodná pro vyzkoušení si veškerého vybavení na lezení v ledu nebo strmých sněhových svahů. Od toho se tedy odvíjí i vhodné vybavení: lezecké cepíny, šrouby do ledu, lezecké mačky, lano, expresky, ... Pokud však zařadíte výstup na Tête Blanche "více méně náhodou" cestou po ledovci Trient, tak vězte, že je možné vylézt severní stěnu s jistou dávkou opatrnosti i s turistickým cepínem a turistickými mačkami. Rozhodně nezapomeňte na helmu, ledovcové brýle a opalovací krém.
Odkazy a informace
Průvodce
Tête Blanche (3429m), Francie/Švýcarsko
