Ostrovy ptáka Garudy
V Československu končí šedivá 80. léta. Na střechy pražských domů dopadají sněhové vločky. Do vymrzlých ulic pankráckého sídliště vybíhá polonahý chlapec, kolem hlavy má uvázaný šátek a mává kolem sebe dřevěnou maketou šavle. Televize právě odvysílala první díl seriálu Sandokan. Když chlapci horečky opadly, slíbil si, že jednou navštíví dobrodružné Borneo.
O dvacet let později přelétal už jako mladík nad Indonésií a z okénka zahlédl ty neuvěřitelné vesnice na pobřeží, lemované palmami. Představil si sebe sama, jak sedí v lehátku na pláži a připadá si jako v jiném vesmíru. Popíjí osvěžující drink z rozpůleného kokosového ořechu a palmovými listy ho ovívají sličné domorodkyně, oděné jen do banánovníkových listů.
Uběhlo ještě pár let a objevila se perla z Labuanu. Malému Sandokanovi se změnily priority a pustil domorodkyně z hlavy. Začal se zajímat o dějiny a kulturu pestrobarevné rovníkové země a zjistil, že pod pokličkou ukrývá neuvěřitelné množství pokladů.
Lidský spletenec a mnohonáboženský kaleidoskop, rozmístěný na tisících ostrovů, jakoby odrážel rozmanitost přírody. Našli i horské lahůdky – mohutné vulkány, tyčící se jako strážci hájící hranici mezi Tichým a Indickým oceánem. Z křídel Emirates přesedli na křídla mýtického ptáka Garudy.