Vleklé spory o ohnivou vodu

Přidáno: 8.6.2006 |
Autor: Martin Linhart
Fotografie: Martin Linhart
Štítky: 2006 | Chile | Jižní Amerika | Peru
Náhled tisku

Ochutnávce pisca jsme se vyhýbali poměrně dlouho, nikoli však záměrně, jen jsme nechtěli rozmělňovat naše síly a když už jsme se na chvilku posadili do hospody, soustřeďovali jsme se výhradně na konzumaci piva :-) Poté co nás Armando během kodrcání se bolivijským altiplanem zasvětil do táhnoucích se sporů mezi Peru a Chile o značku pisco a její původ, nemohli jsme odolat a rozhodli jsme se udělat si malé chuťové srovnání. Martin chilské pisco ochutnal již na předchozí výpravě do Jižní Ameriky - Chile 2003, ale nijak historii pisca nezkoumal a tudíž ani netušil, jaké vášně tento tradiční alkoholický nápoj vyvolává mezi oběma sousedními zeměmi.

Sklenice s koktejlem Pisco Sour, kterou jsme si dali v peruánském Punu, Peru, 19. února 2006 Pisco je brandy, chcete-li španělsky aguardiente, destilovaná z bílých hroznů, které rostou ve dvou jihoamerických regionech: v okolí města Pisca v Peru, a v údolí řeky Elquí v centrálním Chile. Údolí Elquí je občas nazýváno "piscozóna," díky příhodným klimatickým a geografickým podmínkám a je současně jedinou oblastí produkující pisco v Chile.

Náš chuťový test byl více než prostý. V peruánském Punu na březích jezera Titicaca jsme si v restauraci objednali koktejl – Pisco Sour. Vaječný bílek se smísí s cukrem v mixéru, přidá se pisco, šťáva z limetek, led a pak ještě nějaká tajemná přísada, kterou nám barman neprozradil. Vše se důkladně promísí, nalije do sklenice a trochu nazdobí. Koktejl chutnal skutečně skvěle, cena byla však větší než za celé jedno menu o čtyřech chodech!

Chilské pisco jsme si nakoupili před odletem ze Santiaga a ochutnávka proběhla až doma. Zkusili jsme ho čisté. Testovaná verze měla 35 stupňů. Chut' se bohužel nedá k ničemu přirovnat, ale není to nic „pro holky“. Není sladké ani jiné chuti, spíše nepříjemné. Následný ocas také nepotěší. Jisté je, že napříště už půjdeme jen do koktejlové verze, která šmakuje výtečně.

Slovo „pisco“ pochází z kečuánského jazyka. Existují dohady o jeho skutečném významu. Někteří tvrdí, že znamená „ptáček“, zatímco jiní tvrdí, že znamená „pálená hliněná nádoba“, v níž si Kečuánci ukládali tzv. chicha (místní alkohol). Pisco je populární již pěknou řádku let a jak Chile, tak i Peru jej považují za národní nápoj. Tradice a národní hrdost stojí i za vleklým sporem, který se mezi oběma zeměmi vede o označení původu a práva používání značky pisco.

Tahanice o značku

Otázka vlastnictví se zakládá na faktu, že pisco bylo prvně vyrobeno na území španělského místokrálovství Peru v 16. století. Toho času bylo území, kde se dnes vyrábí chilské pisco, součástí stejného státního útvaru ovládaného z Limy a nebyl problém přenášet výrobu nebo zakládat nové vinice kdekoliv na jeho teritoriu. Vše změnila Pacifická válka v letech 1879 – 1884, mezi Chile na straně jedné a Peru s Bolívii na straně druhé. Chile zvítězilo a připojilo ke svému teritoriu několik nových provincií s bohatými nalezišti ledku, včetně oblasti Tarapaca, kde se také pěstovaly hrozny určené na výrobu pisca.

Peru požaduje uznání vlastnictví značky především na základě historických argumentů, v nichž uvádí, že pisco pochází z Peru a pouze zde se dosud vyrábí tradičním způsobem; dále tvrdí, že Chile v podstatě ukradlo produkci pisca během Pacifické války a nemůže jí tudíž vydávat za národní chilský produkt. Chile oproti tomu prohlašuje, že jeho rozsáhlá proexportní a marketingová strategie pisco zpopularizovala ve světě a tudíž onou světově žádanou značkou je vlastně chilská varianta pisca. Obě země vypracovaly řadu předpisů a regulí, aby svojí produkci ochránily. Peru se snažilo značku ošetřit i smluvně na mezinárodní scéně a podalo žádost o mezinárodní registraci označení původu pisca jako peruánského produktu Světové organizaci duševního vlastnictví (WIPO – World Intellectual Property Organization). Právní spory se však táhnou dodnes.

Peruánská vs. chilská varianta

Mnoho dnešních producentů užívá k výrobě nápoje moderní mechanické tlakové přístroje, ale v řadě menších palíren, které jsou především v Peru, jsou hrozny stále šlapány. Základní rozdíly jsou v hroznech, které se na výrobu pisca používají, ve výrobním procesu a době potřebné ke zrání v lahvích či sudech a v neposlední řadě je rozdíl i v množství alkoholu a aroma obou variant. Obvykle je více alkoholu v peruánském piscu od 38 stupňů, zatímco v Chile můžete koupit pisco již od 30 stupňů.

Podle naší zkušenosti, která není nijak závratná a oslňující, není lepší nebo horší varianty. Jak jsme již napsali - dáváme přednost tzv. nečisté, ale výtečně chutnající, variantě koktejl Pisco Sour.


Komentáře

blog comments powered by Disqus
Napište nám
| | [email protected]
Novinky  

12.12.2019 Cusco a Posvátné údolí

29.11.2019 Patagonií do Ushuaia

25.11.2019 Fitz Roy

25.11.2019 Perito Moreno

15.11.2019 Bariloche - jezera

10.11.2019 Okolí Mendozy

1.11.2019 Demonstrující Santiago

Sponzoři expedice 2006
www.tilak.cz

www.yate.cz

Reklama
Kurz instruktora lezení

Kurz pro budoucí instruktory lezení na umělých stěnách

Hrvatska.sk

Dovolené v Chorvatsku za skvělé ceny.

© Las Cumbres (2005 — 2019)