O expedici

Štítky: 2006 | Argentina | Bolívie | Chile | Jižní Amerika | Peru

Krátce po návratu z expedice Chile 2003 jsme začali plánovat další jihoamerické dobrodružství.

Po dlouhých diskusích jsme se dohodli na hlavních cílech: pokusíme se o výstup na Aconcaguu a Ojos del Salado, a v případě příznivých okolností zkusíme ještě několik dalších andských summitů (Licancabur, Huayana Potosí a nebo Chachani). Jelikož naším hlavním cílem byly ony vrcholy, napadlo nás pojmenovat celou akci Las Cumbres 2006, tedy vrcholy ve španělštině. Součástí loga se stal kroužící kondor, symbol jihoamerického kontinentu a strážce majestátních vrcholků hor.

Cílem naší cesty nebylo pouze lezení po horách, chtěli jsme také hodně cestovat. Přes chilskou poušt Atacama a bolivijské Altiplano až k jezeru Titicaca. Během cesty po unikátních národních parcích, odlehlých náhorních planinách, izolovaných horských údolích a nejvýše položených lidských sídlech na světě, jsme hodlali natáčet reportáže, pořizovat fotodokumentaci a pravidelně psát zprávy na web.

Naším velkým snem byla návšteva komplexu Evropské jižní observatoře (ESO - European Southern Observatory) El Paranal, kde jsme chtěli udělat rozhovor pro univerzitní noviny s jediným zde působícím českým vědcem panem Stanislavem Šteflem.

Jak se nám to dařilo a podařilo můžete posoudit sami :-) Upřímně, moc to nešlo, ale o tom se dočtete třeba v DENIKU.

Jihoamerické Andy

Andy tvoří nejdelší soustavu horských hřebenů na Zemi. V úzkém pásu dlouhém 8 000 km se tyčí podél západní části jihoamerického kontinentu od Karibského moře na severu až po ostrov Tierra del Fuego (Ohňová země) na jihu. Nejvyššími vrcholy pohoří jsou právě Aconcagua s výškou 6 962 metrů a nejvyšší vulkán světa Ojos del Salado měřící 6 893 metry. Více než 50 dalších vrcholů se tyčí do výšky přes 6 100 metrů nad mořem.

Lezecká sezóna v Andách

Jižní Amerika je kontinentem velice různorodým i co se počasí týče. V tutéž dobu, kdy se budete opalovat na plážích v Argentině nebo Chile, počítejete s obdobím dešťů a záplavami v Bolívii a Peru. Srážkově relativně stabilní oblast Altiplana trpí zase velkými výkyvy teplot,... Ideální načasování je spíše otázkou vkusu. Naše doporučení vychází z předpokladu, že vaším cílem je užít si na horách pohodové počasí a mít klid na výstup samotný.

Aconcagua (6962m)

Je to hora s mnoha „nej“:

• nejvyšší hora celého amerického kontinentu
• nejvyšší hora jižní polokoule
• nejvyšší hora západní polokoule
• nejvyšší hora mimo asijský kontinent
• nejvyšší hora Argentiny

Aconcagua leží v argentinské provincii Mendoza, v regionálním parku Aconcagua. Vstup do parku a samotný výstup na horu je možný jedině na základě zakoupeného povolení. Doporučenou sezónou pro výstup je období prosince až února, kdy je nejstabilnější počasí a nejpříznivější teploty. Aconcagua sice měří "pouhých" 7000 metrů, ale její poloha v Andách, kde přesahuje okolní hory o více jak 1000 metrů, blízkost oceánu a otevřenost oceánským větrům činí její klimatické podmínky velmi náročnými. Udává se, že klimaticky odpovídá nižším osmitisícovkám v Himálájích. Velké nebezpečí představuje především silný studený vítr - Viento Blanco, dosahující rychlostí přes 200 km/h. Z úplného klidu se počasí může změnit během několika hodin.

Ojos del Salado (6893m)

Má také svá neoddiskutovatelná „nej“:

• nejvyšší vulkán světa
• nejvyšší hora Chile
• druhá nejvyšší hora (ve všem v čem je Aconcagua první je druhá)

Ojos del Salado leží na hranicích Chile a Argentiny, přibližne 400km severně od Aconcaguy v chilském třetím regionu (oblasti se také říká Norte Chico). Pohyb horolezců v hraniční oblasti je omezen nutností získat povolení od příslušných orgánů státní správy v Santiagu (Dirección Nacional de Fronteras y Límites del Estado - www.difrol.cl). Narozdíl od výše uvedeného povolení, které je zdarma, je nutné od 1. prosince 2004 za výstup samotný zaplatit poplatek společnosti Aventurismo, která získala koncesi na dobu padesáti let na správu a údržbu okolí Ojos del Salado - www.aventurismo.cl.

Vulkanický komplex hory se skládá z 38 kráterů, které vykazují poměrně malou aktivitu, s výjimkou malých fumarolů. Za posledních 500 let nebyla zaznamenána žádná velká erupce. V roce 1993 došlo k menším výronům popela.

Ojos del Salado je obklopena překrásnou téměr nedotčenou a dosud neobjevenou přírodou. Někdy se chybně uvádí, že se nachází v oblasti pouště Atacama, ale časté sněhové nadílky, občas i uprostřed žhavého léta, dokazují, že andská náhorní planina – Altiplano – má rozdílné klima než vzdálená poušt. Doporučenou sezónou pro výstup je období listopadu až dubna.

Licancabur (5916m)

Licancabur je stratovulkán. Jinými slovy to znamená, že jde o vysokou kuželovitou sopku složenou z mnoha vrstev ztuhlé lávy a sopečného popela.

Licancabur - la montana del pueblo - leží v Chile na hranicích s Bolívií v blízkosti Laguny Verde. Jméno Licancabur pochází z původního indiánského jazyka, kunza, který mezi sotva třemi tisícovkami tzv. Atacamenos, indiány žijícími dnes už téměř výhradně v oblasti San Pedro de Atacama, beze stopy vymizel. Kdysi nadaní metalurgové, výrobci mimořádně kvalitní černočervené keramiky a stavitelé tzv. pucarás, kamenných pevností s hradbami, jenom skromně přežívají díky primitivnímu závlahovému zemědělství a pastevectví.

Kráter sopky je velký asi 70 x 90 metrů, na jeho dně se rozkládá malé jezírko. S největší pravděpodobností se jedná o nejvýše položené jezero na světě a navzdory teplotám klesajícím pod 30 stupňů Celsia, v něm žije několik druhů živých organismů.

Kousek od Licancaburu směrem na jihovýchod se nachází vulkán Juriques (5860m). Jeho zvláštností je 1,5 kilometru široký kráter.

Huayana Potosí (6088m)

Huayana Potosí je nejbližší horou bolivijského města La Paz. Administrativního centra země, které je obklopeno pohořím Cordillera Real (Královské Kordillery). Huayana Potosí je vzdáleno pouhých 25 kilometrů severně a přibližně hodinu jízdy z centra La Pazu.

Normální výstupová trasa je v podstatě přímé ledovcové a nijak náročné lezení s minimem trhlin a strmou vrcholovou partií. Jedná se snad o nejpopulárnější lezecký terén v Bolívii. Přestože se jedná o nejdostupnější horu v Bolívii, řada cestovních kanceláří není ochotna podnikat výstupy v období dešťů! Tehdy může být hora i dosti nebezpečná.

Sto šedesát kilometrů dlouhé a pouhých třicet kilometrů široké pohoří Cordillera Real je plné stezek Inků a není neobvyklé, že se ještě dnes dají objevit cesty, o nichž nehovoří žádný specializovaný průvodce. Úchvatný pohled na hřeben hor je od jezera Titicaca. Mezi nejznámější šestitisícovky patří právě Huayana Potosí, Illimani, Illampu a mnoho dalších.

Chachani (6075m)

Nevado Chachani je se svými 6075 metry nejvyšším vulkanickým komplexem v okolí města Arequipa v jižním Peru. Celkově zabírá místo o rozloze 320 čtverečních kilometrů. V místních legendách jsou horám připisovány velmi často ženské rysy, odtud asi i její jméno znamenající "sukně".

Z důvodů velmi nízkých srážek v oblasti Arequipy, nemá Chachani trvalou sněhovou pokrývku nebo ledovec. Výstup mimo deštivé období tedy není nijak technicky náročný a o její slezení se mohou pokoušet i málo zkušení horolezci. Jediným významným faktorem, na který je třeba pamatovat, je výška a s ní spojená nutnost kvalitní aklimatizace.

Základní tábor si většina lidí staví ve výšce 5200 metrů nebo ještě o dalších 200 metrů výše. Horolezci musí při výstupu na Chachani nejprve traverzovat přilehlé hory El Angel a Fatima, než začne výstup samotný.

Trasa expedice Las Cumbres 2006

Červeně je vyznačena naše trasa. Start i cíl - Santiago de Chile.

Od původních plánů jsme se odchýlili velmi záhy. Hlavní změny lze shrnout v několika bodech následovně:

• zkrácení pobytu v Argentině - neúspěšný pokus o výstup na Aconcaguu (6962m)
• upuštění od výstupu na Ojos del Salado (6893m) - neuvěřitelně drahá doprava
• upuštění od návštěvy observatoře El Paranal - nefunkční kreditní karta

Jak je z tohoto výčtu patrné, nepodařilo se nám vlastně dosáhnout žádného z námi deklarovaných hlavních cílů :-( Přesto dnes s odstupem hodnotíme cestu jako skvělou a nesmírně poučnou. Získali jsme v krátké době tolik zkušeností v horách, kolik bychom sbírali v Alpách nebo nám blízkých Tatrách celé roky.

Výše uvedenou mapu s vyznačenou cestou doplňujeme ještě časovou osou v podobě tabulky. Více podrobností naleznete v dalších sekcích tohoto webu, zejména pak v jeho "deníkové" části.