Spidermani a jiní šílenci
Autor: Martin Linhart
Fotografie: Martin Linhart
Štítky: 2008 | Aconcagua | Andy | Argentina | Jižní Amerika
Po návratu do Mendozy jsme si opět zašli zkontrolovat naší hmotnost do lékárny na rohu. Výsledky ukázaly, že jsme nejvíce ztratili během aklimatizace, která naše těla zocelila natolik, že úbytky na Aconcaguě jsou v pouhých jednotkách (Vladimír a Aleš mínus jedna, Martin mínus dva).
Jak vidno z přiložené fotky, Spidermani to také dokázali! Vrcholu dosáhli postupně v pořadí: žlutý, červený a černý. Ovšem na vrcholu či pod ním jsme narazili i na jiné šílence.
Vinc
Vincenta z Kanady jsme poprvé potkali v kempu 1 (4850m). Šel nahoru jako my. V druhém kempu (5850m) se pokusil o výstup za špatného počasí a asi po 200 výškových metrech to obrátil, aby se po rozhovoru s Vláďou zhroutil ve stanu a omdlel. Následně sešel opět do kempu jedna. Další naše setkání se odehrálo u Independencie (6400m). Ano, byl to ten šílenec, který šel nahoru před 16. hodinou, kdy jsme my byli již na cestě dolů.
Naposledy jsme se potkali v Puente del Inca v autobusu, kde nám vylíčil celou svoji výstupovou anabázi. Kromě devítidenní aklimatizace v Cordón del Plata strávil na Aconcaguě 20 dní!! Cestu mezi základním táborem (4200m) a kempem dva (5850m) prošel třikrát nahoru a zpět! Vrchol dal nakonec rovnou z kempu jedna (4850m), tedy převýšení přes 2000 metrů. Ještě tentýž den dokázal sestoupit na druhou stranu hory do Plaza de Mulas (4300m), kde se ubytoval v hotelu za 50 dolarů, včetně horké sprchy za desetidolarový příplatek. Celou dobu pochodoval jako my ve skeletech. Když odmotal kobercovou pásku ze svých palců u nohou, tak jsme se mu naše minipuchýře ani neodvážili ukázat! Mimochodem, jeho letadlo odlétalo hned druhý den ráno v 6:00h - celkem nabitý program!
Mr. Vynáška
Další Američan, s nímž jsme se setkali, byl mohutný chlapík kolem padesátky. Jeho specialitou byly vynášky vybavení. Poprvé jsme ho potkali v kempu jedna (4850m). Už tou dobou měl vyneseny dva pytle do dvojky a byl se podívat i ve White Rocks. V kempu dva strávil o den víc než my (pět dní), aby udělal finální vynášku do White Rocks (6050m). Když nám docházelo jídlo, nabízel nám opravdické kuře a jiné pochoutky. Kdyby nám výstup trval o den více, tak bychom jeho nabídky jistě využili. Dodával nám také cenné informace o počasí. Naposledy jsme ho potkali při sestupu z vrcholu, jemu nahoru scházelo zhruba půl hodiny - gratulujeme a děkujeme.