Přípravy a rozpočet
Rádi bychom Vám na této stránce přiblížili několik (ne)důležitých věcí, na které jsme pamatovali při plánování naší expedice do Jižní Ameriky. Kam se obrátit pro informace či pomoc, co si s sebou zabalit, s jakými riziky počítat a nebo třeba i kolik peněz si připravit.
Sběr informací
Nesmírně důležité je najít informace, na kterých se dá skutečně stavět a to není nikterak lehké. Jižní Amerika se rozvíjí a mění poměrně rychle a ve vztahu k turismu to platí dvojnásob. Včerejší informace jsou často jen zavádějící. Nemůžeme se tedy spoléhat výhradně jen na to, co už víme z předchozích výprav. Podle naších zkušeností nepostačuje čerpat ani z deníků jiných cestovatelů, je nutné sledovat i oficiální (španělsky psané) stránky institucí a nebo kontaktovat zastupitelské úřady ČR v zemích, kam míříme.
Průvodce a mapy
Klasicky jsme přibalili anglicky psané průvodce z edice Lonely Planet:
- Argentina (5. vydání),
- Buenos Aires (4. vydání), a
- South America on a Shoestring (8. vydání), z níž jsme si opět ofotili pouze několik potřebných stránek a mapek.
Dále jsme si ofotili potřebné stránky z průvodce "Aconcagua a climbing guide" od R. J. Secora (2. vydání). Na expedici Over the Top 2008 jsme hodlali jít údolími Vacas a Relinchos a vracet se zpátky údolím Horcones, tak bylo těch listů poněkud více. Přibalili jsme i užitečný anglicko-španělský slovníček odborné terminologie a slovníček frazeologie z oblasti horolezectví a krizových situací, který je v této publikaci obsažen.
Základní vodítko při plánování téměř jakéhokoliv výstupu v jihoamerických Andách vám poskytne kniha od Johna Biggara – „The Andes, A Guide for Climbers“.
Nás zajímaly zajména pasáže o Cordón del Plata a popis výstupu na Mercedario (6770m). Knihu jsme si tedy nebrali s sebou celou, ale jen pasáže o výstupech na horu Aconcagua, Cerro Plata,
Cerro Vallecitos, Cerro Rincon, Mercedario a pro všechny případy i Ojos del Salado :-)
Zastupitelské úřady
Pracovníci ambasád nám vždy vyšli vstříc:
- zastupitelský úřad ČR v Buenos Aires jsme před expedicí Over the Top 2008 kontaktovali proto, abychom zjistili, co se nám stane, když do Argentiny přivezeme sušené potraviny a další horolezecké pochutiny. Argentina má, ostatně jako i další jihoamerické země, dosti striktní politiku v otázkách importu potravin. Po poradě s nimi jsme to riskli a vyšlo to (pravda je, že jsme některé kritické potraviny jako sušené maso na jejich radu vyloučili).
 |
ARGENTINA |
|
|
Velvyslanectví ČR v
Argentině |
tel: | 005411/48073107 |
| fax: | 005411/48001088 | |
| e-mail: | buenosaires@embassy.mzv.cz | |
| web: | www.mzv.cz/buenosaires | |
|
Honorární konzulát ČR v
Argentině |
tel: | 0054261/4232148 |
| fax: | 0054261/4381592 | |
| e-mail: | mendoza@honorary.mzv.cz | |
| web: | ||
Některé zajímavé a důležité linky můžete nalézt také v sekci ODKAZY.
Doklady
Kromě cestovních pasů (a náhradních pasových fotografií), jsme si obstarali mezinárodní řidičské průkazy - vzor Ženeva 1949. Na cestě po Chile 2003 se nám málem vymstilo, že jeden z nás touto vymožeností nedisponoval!
Očkování a pojištění
Během tří měsíců před odjezdem do Jižní Ameriky jsme se nechali za bezmála 6000 korun na osobu očkovat proti:
- hepatitidě typu A + B,
- břišnímu tyfu, a
- žluté zimnici (vyžadováno).
Důvodem tak důkladného očkování bylo i to, že jsme se dočetli, že pouze na alkohol se v boji proti infekcím a chorobám spoléhat nemůžeme :-) Alkohol sice působí proti bakteriím, které mohou zavinit průjmy, ale na druhou stranu snižuje kyselost žaludku. Takže různí parazité, kteří také často vyvolávají střevní potíže, se v žaludku přirozeně nezahubí, a projdou až do střev. Bakterie vs. paraziti? Za pomoci alkoholu, pouze z bláta do louže.
Pojištění sportovních aktivit jsme si pak pořídili společně s členstvím v rakouském Alpenvereinu - Alpském klubu, který ve spolupráci s pojišťovnou Uniqa poskytuje pojištění na jakékoli pohybové a rizikové aktivity. Věříme, že částka necelých 2000 korun za to stojí, pojištění je platné a především známé ve všech koutech světa. Číslo pojistky jsme ostatně museli vyplnit i do žádosti o vydání povolení k výstupu na Aconcaguu.
Rozpočet expedice
Peníze na cestu jsme si vzali v keši. Celková suma peněz v našich portmonkách se pohybovala v rozpětí 1500 – 2000 EUR/na osobu.
Tabulky poměrně podrobně ukazují, kam postupně mizely naše dlouho spořené peníze. Dá se říci, že s naprostou většinou výdajů jsme po zkušenostech z předchozích
cest počítali, tedy až na cenu za muly (Aconcagua)! Obvyklá cena za 60kg byla/je 120 dolarů do Plaza de Mulas. Základní tarif za vynášku do Plaza Argentina je větší
(60kg/220 dolarů), to nám bylo také známo, ale že se počítá zvlášť cesta tam i zpět, to nám došlo až při placení po návratu do Los Puquios. Nahoru nám muly táhly 72kg a dolů pak 29kg zbytečností :-)
Vybavení expedice "Over the Top 2008"
Seznam vybavení na expedici "Over the Top 2008" byl téměř totožný s předchozí expedicí "Las Cumbres 2006". Na následujících řádcích se tudíž věnujeme pouze takovým položkám, které stojí za zajímavost a mohou vám usnadnit proces plánování a přípravy expedice. Na žádných seznamech pak nevypisujeme drobnosti, které měl každý jen pro sebe (např. mp3 přehrávače).
Drobnou poznámku bych rád věnoval otázce spojení. Vzali jsme si s sebou vysílačky Motorola TalkAbout T5022 pracující v pásmu 446 MHz, abychom se mohli domluvit v případě, že by došlo k rozdělení při výstupu nebo sestupu. Naštěstí se tak nestalo, ale pokud můžeme doporučit, je výhodnější vzít si s sebou VHF vysílačky (od 30MHz do 300MHz), které pracují i na frekvenci 142.800 MHz. Důvodem je skutečnost, že na této frekvenci jsou denně v pravidelných časech vysílány předpovědi počasí a vysílačky s touto pracovní frekvencí jsou povinné pro expedice při výstupu jižní stěnou z kempu Plaza Francia!
Daleko větší pozornost oproti dřívějšku jsme na expedici Over the Top věnovali zdánlivým maličkostem.
Důkladně jsme připravovali lékárničku a během naší předvýjezdové přípravy jsme chodili po všech doktorech – zubař (4 měsíce před odjezdem a 14 dní před odjezdem znovu), praktický lékař (2 měsíce před odjezdem, včetně žádosti o recepty na léky proti příznakům výškové nemoci a dalším záludnostem na předpis) a sportovní lékař (fyzické testy, krev a EKG). Do lékárny jsme tak kromě obvyklých mastiček na bolístky a kapiček na rýmičku dali vícero preparátů proti žaludečním a střevním obtížím, dostatečnou zásobu Acylpyrinu, prášky na kašel, výškovou nemoc, desinfekci, náplasti a obvazový materiál, antihystaminika a potravinové doplňky.
Společnou lékárničku jsme si rozdělili na 3 přibližně stejné těžké části a k ní si každý podle libosti přibalil, „co mu chutná“. Samozřejmostí byl i krém s ochranným faktorem 50+ a stejně „silná“ tyčinka na rty. Drobné strupy od popálenin na špičce nosu a rukou se nám minule moc nezamlouvaly (tzn. že faktor 20 opravdu nestačí)!
Balíčky s hygienou si připravoval každý sám. Hlavní vodítko byl minimalizmus. Osvědčili se speciální savé turistické ručníky, mini pasty na zuby či kartáčky s krytkami na štětiny. Tentokráte jsme nezapomněli ani na mycí prostředek na nádobí, včetně houbičky. Mytí mastného ešusu v ledové vodě zmrzlýma rukama – nic moc :-) A jelikož se dnes již běžně prodávají k přírodě šetrné preparáty, může zodpovědný horolezec/cestovatel na jedné straně mýt nádobí a na druhé straně neničit přírodu a zejména místní vodní zroje.
Velikou část našeho vybavení tvořily zásoby potravin. Měli jsme je předem strategicky rozdělené na ty, které byly určeny na aklimatizaci a ty, které byly určeny na samotný výstup na horu Aconcagua. Vždy jsme tahali jen to, co bylo určeno na konkrétní část expedice a zbytek nechávali po hostalech, kam jsme se vraceli. Pravidlem při nákupech bylo, že jsme pytlíky s různými sušenými dobrůtkami nakupovali v sudých počtech, abychom se ze směsy dvou pytlíků najedli bez problémů všichni tři.
Potraviny vezené z domova bylo možné rozdělit do dvou základních kategorií: instantní hrníčkové a instantní :-) Samostatnou kategorii pak tvořili energetické gely a nápoje v prášku typu Tang.
Drobností, která se v praktickém provozu velice osvědčila, byl nákup balících materiálů - potravinových fólií, alobalu a role velikých pytlů (10ks po 150 litrech) na zabalení čehokoli. Většinou jsme do nich za špatného počasí dávali naše bágly, které zůstávali vedle stanu nebo jsme v nich nosili sníh a jelikož byli černé, nechávali jsme v nich sníh nahřát před samotným procesem výroby vody.
Naše logistika byla také od minula obohacena o nošení prázdného min. 5 litrového plastového rezervoáru na vodu. Vždy když jsme dorazili do kempu, jeden z nás vyrazil a přepumpoval (přefiltroval) do něj vodu, abychom nemuseli chodit pořád s malýma 1,5 litrovýma PETkama.