Mezi andskými velikány

Přidáno: 4.5.2016 | Datum akce: 23.4.2014
Autor: Martin Linhart | Jiří Šurman
Fotografie: Martin Linhart | Jiří Šurman
Štítky: 2014 | Andy | Argentina | Chile | Jižní Amerika | Ojos del Salado
Náhled tisku

Belén, poslední zastávka na území Argentiny, v nás nezanechal nijak silný dojem. Opouštíme kraj skvělého vína Malbec a míříme do vysokohorského průsmyku San Francisco, přes který se vrátíme zpět do Chile. Krátký pobyt v úrodném kraji jakoby nahodil i naše vnitřní motory a začínáme spřádat úvahy o náročných výstupech. Pokusíme se snad o výstup na nejvyšší sopku na světě - Ojos del Salado?

♦ ♦ ♦

Snídaně v hotelu Samai je prostá a příliš nás nezdrží. Po ruta 40 uháníme dále k jihu. Bohužel se nezdařil pokus projet po silnici č. 3 (Ruta 3) a ozvláštnit si jinak nudnou jízdu mezi Belénem a Tinogastou. Ruta 3 je nádherná panoramatická cesta přes hory s pasáží serpentin zvanou Cuesta de Zapata. Tato méně známá, ale o to zajímavější silnice je uzavřená. Pokračujeme tedy přímo na jih. Po zhruba 80 km se stáčíme k západu na silnici č. 60 směrem k městečku Tinogasta. Po skvělém povrchu cesta ubíhá svižně a kolem poledne jsme v osadě Fiambalá. V místě, odkud vyráží k andským šestitisícovkám nejedna výprava. V informačním centru se dotazujeme na možnost výstupu na Ojos del Salado, Incahuasi, případně Cerro San Francisco. Personál na nás hledí trochu nevěřícně, asi nás má za pošetilce. Užitečných informací se dozvídáme poskrovnu. Stavujeme se ještě u argentinských policajtů, kteří nás od pokusu o výstup na Ojos zrazují.

Projíždíme osadou La Gruta (21km před průsmykem San Francisco) - nalevo je mohutná sopka Incahuasi (6621m), uprostřed vzdálenější El Muerto (6488m) a napravo sopka San Francisco (6030m), Argentina

Nic kloudného jsme se nedozvěděli, a pokračujeme tedy k argentinsko-chilské hranici. Horský průsmyk San Francisco dosahuje v nejvyšším bodě 4726 metrů nad mořem a propojuje argentinský region Catamarca s chilským regionem Atacama. Osada Fiambalá leží oproti tomu v pouhých 1505 metrech. Opuštěná silnice nabízí dechberoucí výhledy na okolní andské velikány. Míjíme odbočku na odlehlou Monte Pissis, která je se svými 6793 metry třetí nejvyšší horou západní polokoule. Míjíme i odbočky na pouštní pisty směřující k nástupním místům pod vulkány Nacimiento (6436m), Incahuasi (6638m), El Muerto (6488m), San Francisco (6018m) i Ojos del Salado (6879m). Koncentrace horských velikánů je ohromující. Hrbol, který nemá v oblasti Puna přes šest tisíc metrů, nechť se přihlásí! Jen na posledních klikatících se 20 kilometrech, z místa zvaného Las Grutas, stoupáme autem ještě 700 výškových metrů. Zde na hranici s Chile nám jakýsi mladík praví, že k nástupnímu místu na Ojos se dá z chilské strany dobře přiblížit autem.

Vysokohorská oblast argentinsko-chilského puny - téměř všechny kopce kolem přesahují hranici 6000 metrů.

Laguna Verde s výhledem na protější kopce (zleva): Cerro Peña Blanca (6028m) volně přecházející v Cerro El Ermitaño (6146m), černý Cerro Laguna Verde (5830m) a Falso Azufre (5890m) na hranici Chile a Argentiny.

Po vyřízení celních formalit pokračujeme po silnici č. 31 k okouzlující laguně Verde. Je tu i neobsazená stanice chilských carabineros. U zelené laguny nechybí chatrč s termálním pramenem, podle zdejšího zvyku vzletně označená jako „lázně“. Dva Chilani se zrovna chystají k odjezdu. Jsou v obraze, na přiblížení k hoře ale doporučují 4x4. U odbočky k Ojos míjíme průzkumnou vrtnou plošinu. Konverzačně se chlapíka ptám, co že to tu provádějí, ale dostává se mi jen lakonické odpovědi: „No le puedo decir nada.“ Tak nám geolog alespoň ukazuje, kudy se dostat k chatě Lucero.

Ojos del Salado (také Nevado Ojos del Salado; význam „slané oči“) je s 6893 metry druhým nejvyšším vrcholem západní polokoule, nejvyšší horou Chile a zároveň nejvyšším vulkánem na Zemi. Hora se nachází v severní části Chile na hranicích s Argentinou nedaleko od východní hranice pouště Atacama. Nejvyšší hora amerického kontinentu - Aconcagua - je od Ojos přibližně 600km jižním směrem. Na hoře panují velice suché podmínky a sníh zde obvykle leží pouze během zimy, ale i přesto se zde ve výšce 6390 metrů nad mořem nachází nejvýše položené jezero na světě, které má v průměru 100 metrů.

Ojos del Salado (6893m) - nejvyšší hora Chile

Zajímavostí je, že první ponor se podařilo uskutečnit až v roce 2016 maďarskému potápěči Ernő Tósoki. Dřívější výškový rekord držel dlouhých 34 let slavný americký archeolog Johan Reinhard, který v roce 1982 provedl ponor v kráteru sopky Licancabur (5916m) v Chile.

Samotný výstup na Ojos del Salado je s výjimkou krátké vrcholové partie, kde je vhodné užít k jištění lana, pouhou vysokohorskou turistikou. Poprvé se z vrcholu rozhlédli polští horolezci Jan Alfred Szczepański a Justyn Wojsznis v roce 1937.

Chata je dvoupatrová, pojme dobrých 15 lidí. Na dveřích je i nálepka CK Livingstone. Zjišťujeme, že cesta k boudě Atacama je značená, od chaty Lucero by to mělo být dalších 22 km po prašné, místy dosti ošemetné stezce. Na tak technický úsek si za volant raději sedá Martin. Terén je nejprve docela únosný. U milníku označeného jako „km 5,5“ se cesta větví, je třeba se rozhodnout. Volíme standardní cestu – Ruta normal. Vpravo se nabízí kamenitá a asi i těžší pista – cedule ji označuje jako Ruta por las Piedras. Náš směr je pro změnu neprůjezdný se sněhovou pokrývkou. Za rozcestím se ovšem posouváme už jen o 1–2 kilometry. Před námi je totiž terénní zhup s očividně dosti hlubokým pískem či spíše jemným prachem, který vyhodnocujeme jako neprůjezdný. Stojíme před jedním z dilemat. Co dělat? Je téměř šest hodin večer. Za světla k boudě pěšky nedojdeme.

Horská chata Lucero, Chile

Vracíme se k rozcestníku a rozhodujeme se pro návrat na chatu Lucero. Brzy ráno se pokusíme alespoň o výstup na nedaleký Cerro Las Vicuñas (6067m). Ojos del Salado by nám, bez dosažení boudy Atacama vozem, realisticky zabral tři dny, které bohužel nemáme. Vaříme a chystáme věci na výstup. Budíček bude ve 3h00. K večeři je polévka se zeleninovým bujónem, instantní bramborová kaše a čaj. Spánek se moc nedaří, okny profukuje a tmou se ozývá podivné chroustání. Než nám dojde, že to jsou nějací hlodavci hodující na našich zásobách, uběhne pěkná řádka minut. Vstáváme a zásoby jídla zavěšujeme pod strop. Ani poté není spánek nijak posilňující. Hoříme vzrušením ... konečně přerušíme nekonečné sezení za volantem!

♦ ♦ ♦
GPS

Ke stažení jsou k dispozici dva soubory ve formátu *.gdb pořízené přístrojem Garmin eTrex 30. Jeden obsahuje záznam trasy jízdy z města Belén na argentinsko-chilskou hranici k chatě Lucero, včetně pokusu přiblížit se autem k boudě Atacama pod Ojos del Salado. Druhý soubor obsahuje příslušné trasové body. Po stažení doporučujeme prohlížet v Google Earth.

Ke stažení:

Profil trasy z obce Belén pod sopku Ojos del Salado v Chile (488km), Argentina-Chile

Pohled na Ojos del Salado (6893m) z Argentiny Mohutný Cerro de Incahuasi (6621m) a napravo vedle něj vykukuje vzdálenější El Muerto (6488m), Argentina Zcela vlevo sopka Negro (5415m), uprostřed výrazný Incahuasi (6621m) a napravo San Francisco (6030m), Argentina Chatka představující lázně u laguny Verde, Chile Pista od chaty Lucero k Ojos del Salado (6893m). Nalevo od Ojos del Salado je El Muerto (6488m) a napravo pak Cerro Las Vicuñas (6067m) a ještě blíže Barrancas Blancas (6119m), Chile Vrcholové partie Ojos del Salado (6893m) - při zvětšení je uprostřed hory krásně vidět vyšlapaná cestička pod vrcholovou skalní barieru
♦ ♦ ♦
Ranní provoz v ulicích Belénu, Argentina Zase jednou si zařídí i Martin ... Krátká zdravotní pauza pro Jiřího ... Množství odboček z hlavní cesty do průsmyku San Francisco ... stačí si jen vybrat! Cerro de Incahuasi (6621m), Argentina Ukazatel vzdáleností ... dnes nás čeká ještě hodně přes 100 km ... Průsmyk svatého Františka a množství užitečných údajů ... Na okraji laguny Verde, Chile Martin fotí lagunu Verde a okolní hory ... Stanice carabineros na břehu laguny Verde, Chile Další z mnoha pohledů na lagunu Verde ... Neobsazená stanice chilských carabineros ... Jedna z mnoha obřích sopek na puně Termas neboli lázeňský dům na břehu laguny Verde ... Opouštíme termas a jedeme hledat cestu pod Ojos del Salado ... ... a tady to je! Odbočka. A za ní spousta vyježděných pist v prachu altiplana. Parkujeme před chatou Lucero, která je k našemu překvapení již opuštěná. Sezóna skončila před více než měsícem. Pomník před chatou Lucero věnovaný obětem zemětřesení a tsunami v Chile v roce 2010 Pouhých 22 kilometrů nás dělí od realizace vysněného výstupu na Ojos del Salado. Projedeme? Pohled na chatu Lucero od hor ... Rozcestník. Vybíráme levou variantu po normálce. Cesta nám vystavila STOP po dalším přibližně 1,5km. Pustila by nás nahoru kamenitá cesta napravo? To se už asi nedozvíme ...

Komentáře

blog comments powered by Disqus
Napište nám
| | [email protected]
Podpořte nás
Reklama
Kurz instruktora lezení

Kurz pro budoucí instruktory lezení na umělých stěnách

© Las Cumbres (2005 — 2018) TOPlist