Marakéš a okolí za 4 dny

Přidáno: 12.3.2019 | Datum akce: 12.3.2019
Autor: Vladimír Linhart
Fotografie: Vladimír Linhart | Lucie Mičková
Štítky: 2018 | Maroko | Marrákeš
Náhled tisku

Doma zima a brzo tma, je čas vyrazit na chvíli do tepla. Přímá zpáteční letenka Praha-Marakéš od Ryanair za 2000. Jedeme ve dvou a plánujeme 2 dny v Marakéši a 2 dny v Essaoiře. Auto zamluvené na letišti. Mobil mi hlásí časový posun, tak přeřizuji hodinky -1h.

Odpolední počasí v Maroku je příjemné. Sedáme na bus za asi 30 DRH (pozor lístek je zpáteční, což jsme nevěděli) a vystupujeme u náměstí Jamaa El Fna ve staré časti. Zpět na letiště se dá jet ze stejného místa, cesta je o něco delší, jede se i přes nové město.

Mesita Koutoubia

Hledání hotelu v uzoučkých uličkách je trochu problém, mají špatně polohu na mapě, nakonec nás někdo nasmeruje. Po ubytování se za cca tisíc Kč vyrážíme na náměstí.

Všude velký ruch a naháněči. Dáváme si čerstvě vymačkaný pomerančový juice, necháváme se ulovit a sedáme do jednoho z mnoha jídelních stánků na náměstí. Zmateně si objednáváme, přináší malé misky s kuskusem a tajinem. Není to nic moc, pak ještě podivné kousky masa na špízu. Je toho hodně, půlka je studená nebo ne moc dobrá. Placení je samozřejmě problém. Ne všechno mělo cenu na lístku. Právě špízy stojí jako obvykle celé jídlo jinde. Nakonec nás večeře jako správné turisty stojí kolem 800 Kč. Během procházení je potřeba pořád odmítat opice, hady, henu, jídlo, džusy atd. Chvilka nepozornosti a mám opici v plínách za krkem.

Koreni na trhu

Druhý a třetí dopoledne den navštěvujeme klasické památky. Mešita Kutubíja, Bahia Palace a Badi Palace. Taky se vydáváme skrz půl města ke koželuhům. Opouštíme turistické oblasti a vidíme různé čtvrti, každá se věnuje jinému řemeslu. Barvení kůží není ještě úplně turistická atrakce. Odchytává nás jeden chlapík a do jednoho dvorku nás vede. Ukáže na kádě, večer už se nepracuje, a během minuty vysvětlí celý proces. Holubí hovna, a další chemikálie na odmaštění... Prohlídka stojí za nic, vede nás hned do nějakého obchodu s koženými věcmi, kde si samozřejmě nic nekupujeme. Platíme mu nějaký bakšiš (50 dirhamů?) a jdeme do moderní části. Zahrady Majorelle jsme už nestihli.

Koberce v Souku

Pohyb v úzkých uličkách Marakéše je značně znepříjemňován projížděním motorek a kol. Vzduch je hrozný, všude špína a nemocné kočky. Souk (tržiště) je obrovský. Kupujeme nějaké suvenýry a procházíme se. Odchytává mě švec a já chci zašít kousek pohorky. Bohužel se pouští do mnohem větší akce a zapaluje mi podrážku a strhává ji. Pravda, byla trochu ochozená. Následná tahanice o cenu je nekonečná. Dvě šití, podrážky, vložka. Platím cca 400 Kč.

Jedeme přes Menara Gardens zpátky na letište pro auto. V zahradě je prakticky jen jedno fotogenické místo nic víc. Na přepážce Sixt už prochází svým peklem pár před námi. Klasicky po nich chtějí obří zálohu nebo připojištění v ceně pujčovného. Po 45 min. handrkování jdeme na řadu my. Následuje stejné handrkování, já s tou zálohou ale počítám. Problém je, že nemám kreditku ale jen debitku. Po nějaké době přesvědčování to akceptuje, zdá se že jediný důvod proč nechtějí debitky je, že může trvat i měsíc než vrátí peníze (s tím jsem počítal). Další zádrhel nastává, když platím tu zálohu, ale z terminálu nevyjede potvrzení. Sixt ho potřebuje, papírek nevyjel. Kontroluju účet, 30 tisíc pryč. Říkám, že peníze jsou pryč, Sixt říká, že nemá potvrzení, takže nic. Volám do banky, kupodivu žádný stroj a operátorka mi říká, že se to může stát, ale že s nezaůčtovanou transakcí nemůže nic dělat, ať to zkusím znovu, že se ty peníze buď vrátí nebo budu mít potvrzení o dvojité platbě. Čekal jsem víc. Kreditka má asi něco do sebe. Zkouším tedy znovu zaplatit, tentokrát to prošlo... Další den se opravdu zjeví první záloha, žádný důkaz ve vypisech.

Menara gardens

Doprava už není tak šílená jako bývala před 17 lety. Valíme na západ k oceánu do Essaoiry. Cesta trvá asi 3 hodiny. Na silnicích se vyskytují zajímavé jevy. Osly tažené povozy, hrající si děti, zvířata. Po setmění se přidávají motorky a kola v protisměru, zdá se mi, že kvůli nefunkčním zadním světlům.

Essaoira je obrovský rozdíl široké bulváry, oceán, čisto. Tady se nám líbí o poznání víc. Auto nechávám na placeném parkovišti kousek od přístavu. Bydlíme o dost levněji než v Marakéši, ale je to tu hezčí. Dají se tu koupit v klidu suvenýry, projít se po hradbách, do přístavu a okounět.

Pohled z kone

Ráno jedeme na pláž Sidi Kaouki asi 25 km s plánem zahlédnout kozy lezoucí ve stromech. Kozy se bohužel nekonají. Na pláži si jako masňáci půjčujeme koně na hodinovou vyjížďku. Já umím jet jen pomalu, tak jsem rád, že s náma jde majitel a hrající si psi. V moři probíhá výuka surfování a koupání koní, idylka. Hodina akorát, jednou se kůň rozeběhl a já zrovna fotil a málem spadl.

Hned potom si kousek od pláže půjčujeme surf a jdeme do vln. Máme štěstí a jsou malé, tak akorát, pláž písečná, ideální pro začátečníky. Pak už pořádně vyhládlí obědváme v místní restauraci sardinky. Kočky mlsně obcházejí a žebrají.

Essaoira umeni

Cesta zpět na letiště je v klidu, letíme až v 17:45. Auto vracíme kolem 15h. Nevytiskli jsme si zpáteční letenky (online zde nestačí) a cena 3000 za check-in na místě mě nasrala, blábolím něco o "shitty company" a že už s nima nikdy nepoletím. Ještě si na chvíli sedáme a čteme si. Lehce před pátou se vydáváme k odletové bráně. Marně hledám náš let na obrazovkách, ha už ho vídím s nápisem "Terminé". Na bráně už je jiný let Ryanair. Kde je náš let do Prahy?
Už odletěl.
Cože? Měl letět za půl hodiny!
Odlětěl před půl hodinou.
Kdy jste změnili čas?
Nic jsme neměnili.
Nechápavě koukám na okolní tabule, které opravdu ukazují o hodinu víc než moje hodinky a mobil. Firma Xiaomi mě zradila a po příletu změnila čas v mobilu, celou dobu jsme fungovali se špatným časem. Matně si vybavuju, že jsem asi dvakrát zahlédl hodiny a říkal jsem si, že je ještě nepřeřídili na zimní čas. Odvádí nás zpět do odletové haly k okénku Ryanair. Paní na mě kouká. Tak vy už s náma nikdy nepoletíte...
Další let je ovšem až v neděli, dnes je čtvtek a doma hladoví kočka, nikdo už nemá klíče od bytu.

Šlo by letět do Mnichova dnes v noci, ale stejně rychlé a pohodlnější to vypadá přes Lisabon zítra ráno s aerolinkou TAP za 7000 pro dva. Vracíme se ještě na noc do Marakéše, objevujeme celkem dobrou restauraci a jdeme brzo spát.

V Lisabonu sedáme do metra a jdeme prozkoumat centrum. Máme asi tři hodiny času což akorát stačí na kávy, jídlo, Ginjinhu a průchod hlavní třídou s okolím...


Komentáře

blog comments powered by Disqus
Napište nám
| | [email protected]
Sponzoři expedice 2006
www.tilak.cz

www.yate.cz

Reklama
Kurz instruktora lezení

Kurz pro budoucí instruktory lezení na umělých stěnách

Hrvatska.sk

Dovolené v Chorvatsku za skvělé ceny.

© Las Cumbres (2005 — 2019) TOPlist