Poslední dnové

Přidáno: 16.9.2006 | Datum akce: 16.9.2006
Autor: Vladimír Linhart
Fotografie: Vladimír Linhart
Štítky: 2006 | Bonifacio | Korsika
Náhled tisku

Poslední dny v práci utíkaly nepoměrně pomaleji, než dny, které jsem nepočítal. Jak jsem posledně zmínil menší shon v restauraci, tak jsem to zakřikl, protože poslední týden bylo zase komplet plno.

Předposlední den jsme skončili trochu dřív a šéfky se s námi chtěly rozloučit. Nekončili jsme totiž jen my dva, ale i Sofia z kuchyně. Pozvaly nás všechny do vyhlášené restaurace specializující se na zmrzlinu. Objednali jsme si poháry a já pak ještě pivo.

Poslední večer 31. srpna už jsme si jen vyzvedli výplatu a rozloučili se. Maora beach už také začínala zet prázdnotou ... Byli jsme skoro první a ke konci i její nejstarší obyvatelé.

Prvního září náš trajekt odjížděl z města Bastia na severním konci ostrova (150km). Nejprve jsme si však zajeli na naše oblíbené místo u řeky kousek od Porto-Vecchio. Žádní turisté, teplá, čistá a sladká voda v malých zátočinách.

Trajekt měl menší zpoždění, ale i přesto jsme byli v Toulon včas. V 7:00 následujícího dne. Cestou do do Dijonu jsme se zastavili v Avignonu, prohlédli si papežský palác a slavný Avignonský most (ten z písničky), kupodivu je jen do půlky řeky!

Zbytek dne jsme pokračovali stále na sever, přespali v autě a ráno si řekli "orevuar" :-(

Stopoval jsem na benzínce, můj ostych každého se ptát, kam že to jako jede, mojí chatrnou francouzštinou, byl rozptýlen, když jsem postál asi hodinu s cedulí u dálnice. Pak jsem měl štěstí, ale svezl jsem se pouho pouhých 80km. Alespoň jsem se ocitl na mojí mapě. Pak jsem aplikoval svou otázku prakticky na každého, kdo jel sám. Nejhorší bylo, že osamělých jezdců bylo tak 5%, ježto zbytek tvořili rodiny a různí po okraj naplnění dovolenkáři. Situaci mi ztěžovalo také to, že byla neděle a kamiony nesměly jezdit. Moje "ž p demande u ale vu? Eske vu ale a štrasburk?" se záhy dočkalo odpovědi "ui". Ihned jsem přešel do útoku: "ž p fer la rut avek vu?". Další "ui" od podnikatele se super rychlým Peugeotem, který maximální rychlost považoval za minimální, bylo výhrou. Dostal jsem se velmi rychle do Štrasburgu, resp. na blízkou benzínku. Tam jsem ovšem vytuhnul asi 4 hodiny a moje nadšení a odhodláni bylo ta tam. Nakonec jsem našel někoho, kdo mě hodil do města na nádraží a tam jsem si za 120 Euro koupil lístek na večerní vlak. Prohlédl jsem si krásné město a dalšího dne v poledne, po přestupu v Mnichove, jsem byl v Praze.

Optimistický konec - příští rok možná znovu ...


Komentáře

blog comments powered by Disqus
Napište nám
| | [email protected]
Reklama
Kurz instruktora lezení

Kurz pro budoucí instruktory lezení na umělých stěnách

Hrvatska.sk

Dovolené v Chorvatsku za skvělé ceny.

© Las Cumbres (2005 — 2019) TOPlist