V kraji George Malloryho (část 2.)

Přidáno: 13.1.2017 | Datum akce: 12.11.2016
Autor: Jiří Pětioký
Fotografie: Jana Košťálová
Štítky: 2016 | Asie | Everest Base Camp Trek | Himálaj | Nepál
Náhled tisku

Předchozí část článku - V kraji George Malloryho (část 1.).

Zemětřesení na Everestu

Odpočatí se přesouváme do jedné z nejvýše položených vesnic na světě – Gorak Shepu (5140 mnm). Sem létají vrtulníky s bohatými ruskými turisty a arabskými šejky. Dají si tu v restauraci picošku a vyráží na krátké výlety na výhledy na Everest. Někdy se jim z výšky udělá tak blbě, že do Base Campu ani nedojdou.

Necháváme si věci v lodgi a vyrážíme nalehko do EBC. Jdeme pod obřími stěnami Nupce. Po chvíli spatřujeme vrcholek Everestu. Samotný base camp je nyní na jiném místě, než býval kdysi. Pravděpodobně prý kvůli posunu ledovce Khumbu a kvůli zemětření. Na obří haldě ledu a kamení je mohyla s modlitebními vlaječkami. Žádní horolezci tu nekempují, na lezení na osmy už je zima. Expedice naštěstí po sobě uklízejí, tak je tu čisto. Výletníci si zde dělají povinné fotky s Everestem a ledopádem Khumbu. Mohutnost té hory budí respekt. Na řadě lidí je vidět, že jim je z nadmořské výšky blbě.

Šťastný návrat Kukyho do základního tábora

Ten den s Jo slavíme 5. výročí. V noci se probouzím s pocitem, že mě někdo jemně kolébá v náručí. Jo to ale vnímá trochu jinak. V lodgi nastává zmatek, slyšíme pobíhání a křik lidí. Jsem hrozně unavený, tak říkám Jo, že je to jen vítr a ať spí klidně dál. Ráno se dozvídáme, že jsme zažili své první zemětřesení. 5,6 stupně Richterovy stupnice. Lodgi se nic nestalo a místní se tváří, jako by se nechumelilo. Později zjišťujeme, že zemětřesení mělo minimálně jednu oběť na životě. V rámci expedice na Ama Dablam zemřel jeden Šerpa. Otřesy uvolnily masu ledu, která ho v amadablamském base campu zavalila. Ostatní členové expedice, jejímž členům se podařilo zdolat vrchol, to přežili.

Druhý den nás čeká náročný a zdlouhavý výstup na Kala Patthar (5550 mnm). Kopec leží ve stínu obří Pumori. Z vrcholu jsou majestátní výhledy na Everest a Nuptse. Ty, které znáte z plakátů a kalendářů. Po návratu do Gorak Shepu toho už máme Ray-Ban plný brejle a tak se těšíme dolů. Sestupujeme širokým údolím do Dughly (4620 mnm). Výhledy na zaledněné kopce jsou parádní, ale my už se těšíme do tepla a nížiny.



Na lezení na nějaké šestky přestávám mít chuť. Příští den sestupujeme malebným údolím do Dingboche, Pangboche a vyčerpaní končíme v Tengboche s legendárním klášterem. Po celou cestu se nám naskýtají krásné výhledy na Mingbo stěnu pyšné Ama Dablam. Na cestě do Namche už si zase užíváme radost z hor. Pohled na první domy v Namche nám přináší úlevu a veselé je opětovné setkání s pořád dobře naladěným floutkem Pasangem.

Loučení s Ama Dablam
Uvězněni v Lukle

Cesta do Lukly se pěkně protahuje. Zastavujeme se u Šerpy Karmy v Toktoku. Chovají se k nám hrozně přátelsky. Ohleduplně se starají o unavenou Jo, mně hostí vynikající naloženou kořeněnou zeleninou a pálenkou raaksi. Na cestu dostáváme modlitební šátky.

Už pozdě odpoledne pokračujeme dále. Turistická sezona skončila, gringové zmizeli. Potkáváme jen šerpské nosiče tahající těžké náklady. Klobouk dolů před jejich pracovitostí. Když se setmí, údolí se rozsvítí tisíci světýlky lodgí a teahousů. Zevnitř domů je cítit vůně čaje a pálenky raaksi. Jejich obyvatelé si tiše a klidně povídají a zahřívají se u kamen. Do Lukly dorážíme potmě.

Přebookovali jsme si letenky na dřívější termín. Ráno nám řekli, že jsme let číslo deset. Na letišti panuje zmatek a nikdo z cestujících pořádně netuší, co se s ním děje. Ti, kteří odlétají, se úlevně usmívají a přejí ostatním hodně štěstí. U letu číslo sedm se začíná šířit zpráva, že další letadlo už neodletí. A skutečně, za chvíli nás letištní úředníci posílají pryč. Nepomáhají ani smutné oči, které děláme na dispečerku společnosti Tara Air.

Nelitujeme. Z lidí, kteří s námi zůstávají uvězněni, se vyklube sympatické panoptikum. Co gringo, to originální životní příběh. Velšan Tom v sezóně vodí klienty na himálajské kopce, v zimě zase leze skotské ledy. Věnuje se skywalkingu. Himalájský maraton dal za pět hodin. Včera stál na Mera Peaku (6461 mnm) a ten samý den to seběhl do Lukly. Jeho vzory jsou pochopitelně „Juli“ a Kilian. Amík Ryan zase pracoval pro National Geographic a natáčí s námi krátké reportáže pro jeho TV kanál o zoufalství a hladomoru, které vypukly kvůli nelétajícím letadlům. Němka Regina se v rámci Červeného kříže stará o lidi v chudých nepálských vesnicích. Její krajani, lezci Roman a Stef, nás zvou na společný víkend v jejich domovské oblasti – Juře.



Hinduistická džungle

Druhý den se na nás usměje štěstí. Mračna se roztáhla a můžeme letět. Po návratu do KTM se ztrácí kouzlo hor, ticha, klidu a přátelských Šerpů. Zase je tu ta špína, bída, prach, mraky lidí a aut. Přidává se ještě jeden prvek, který nemáme rádi – vlezlí kšeftaři, kteří se nás snaží odrbat.

Snad proto se rozhodujeme KTM opustit. Nalákají nás krásné obrázky zelené džungle v parku Chitwan se slony, nosorožci a krokodýly. Nabízejí nám předraženou all inclusive tour od jakési ruské společnosti, ale my si kupujeme jen lístek na autobus.

Z výletu se nakonec vyklube noční můra. Autobus – kostitřas jede o několik hodin déle, než nám říkal agent prodávající lístky. Projíždíme několik hodin krajinou slumů, odpadků, špíny a bídy. Kolem silnic zevlují tisíce tupě zírajících lidí. Značná část domů je na pokraji zhroucení, ale nevidím vůbec nikoho manuálně pracovat. Maximálně někteří lidé si rozložili podél silnice krámky se zaprášeným zbožím, ale nikdo si nic nekupuje. Většina obchodů prodává jídlo, pití, či věci spojené s auty. Rozbité fasády se maskují barevnými reklamami. Provoz je obrovský, často míjíme náklaďáky pomalované náboženskými symboly v kombinaci s atributy západní kultury. Např. v horní části je hinduistické božstvo, v dolní nápis Real Madrid. Občas vidíme malé svatyňky. Čím více se vzdalujeme od KTM, tím více mizí buddhistické symboly. Řídit bych tu opravdu nechtěl, panu řidiči skládáme v duchu poklonu. Za kvalitu silnice by se možná omluvil i Metrostav. Opravy sesuvů půdy tu jsou chaotické, spíše než práci na velkém stavebním díle připomínají situaci, kdy si několik lufťáků opravuje zídku chalupy. Ale produktivita chalupářů je nesrovnatelně vyšší. Tady jeden dělník hodí pětkrát lopatou a dá si pauzu. Zbylých pět kolegů ho tupě pozoruje. Autobus staví na parkovišti – smetišti, kde se o nás začínají prát místní caballeros.



Následně jsme zklamáni i ze samotného Národního parku Chitwan. Stěžovat si na zevlácký styl místních už považujeme za západní rozmazlenost, ale nesmiřujeme se s místním „eco-friendly“ stylem. Park je taková Potěmkinova vesnice, do které vás z normálního prostředí dovezou jeepy. Ze zvířat žijících v divočině se vyklubou sloní samice uvázané řetězy. Pryč odtud. Na cestě zpět se náš turistický bus mění v normální pomalou linku, která v každé prdeli nabírá cestující. Za námi sedí místní štramák, který si po nástupu do busu začíná čistit zuby a vodu s pastou plive na zem. Mezi slumy vidím reklamu na nevěstinec. Cesta se protáhne na devět hodin. Totálně vyčerpaní a otrávení se krokem posouváme v dopravní zácpě nočního Káthmándú.

Tenkrát v Chitwanu
Ve sloní porodnici

Další den už chci být jen v klidu, mimo tu bídu, špínu a davy. Proto se jedeme podívat na stúpu a svatyně do Boudhanathu. Klid tu opravdu nacházíme. Zdejší stúpa patří mezi nejsvětější místa buddhismu. Je tu celá řada turistů z Číny a Japonska. V zástupu za mnichem stúpu opakovaně obcházejí a točí modlitebními válci. Jdeme se podívat do svatyně. Nacházíme zde dva mnichy. Jeden počítá bankovky, druhý si na mobilu čekuje Facebook. Přicházejí dvě hippie paní s červenými tečkami uprostřed čela a ve vytahaných hadrech. S přitroublým výrazem našlapují po špičkách a pořizují si fotografie. Osvícení u mě nenastalo.

Boudhanath

Orientální mystika u mě, povrchního pražského floutka, nenašla bohužel odezvu. Přemýšlím, proč mi bylo v horách tak dobře a dole mě to tak dusí. Do duševní rovnováhy se dostávám až na vídeňském letišti Schwechat, kde si dávám pořádný kafe a koláč.


♦ ♦ ♦

PRAKTICKÉ INFORMACE - NEPÁL

NÁŠ HARMONOGRAM: listopad – prosinec 2016
12 Praha – Vídeň – Doha
13 Doha – Káthmándú
14 Káthmándú
15 Káthmándú – Lukla
16 Lukla – Phakding
17 Phakding – Namche Bazar
18 Namche Bazar – Khunde – Khumjung – Namche Bazar
19 Namche Bazar – Dole
20 Dole – Machherma
21 Machherma – Gokyo
22 Gokyo – 4. Jezero - výhled na Čo Oju
23 Gokyo – Gokyo Peak a zpět
24 Gokyo –Dragnag
25 Dragnag – Cho-La - Dzhongla
26 Dzhongla – Lobuche
27 Lobuche – Gorak Shep – Everest Base Camp – Gorak Shep
28 Gorak Shep – Kala Pathar – Gorak Shep – Dughla
29 Dughla – Tengboche
30 Tengboche – Namche Bazare
1 Namche Bazar - Lukla
2 Lukla
3 Lukla – Káthmándú
4 Káthmándú - Chitwan
5 Chitwan - Káthmándú
6 Káthmándú – Vídeň
7 Vídeň – Praha

♦ ♦ ♦

NÁKLADY /na jednu osobu/
Zpáteční letenka/Vídeň – Káthmándú/ 11,500 CZK
Zpáteční letenka/Káthmándú – Lukla/ 294 USD
Vízum do Nepálu 40 CZK
TIMS Card 2,000 NPR
Vstup do Sagarmatha NP 1,000 NPR
Kompletní útrata na místě 400 USD

♦ ♦ ♦

Jak obstarat povolení pro treking

TIMS Card (abyste mohli trekovat), poplatek za vstup do Sagarmatha NP se pořizují v Trekkers Agencies Association of Nepal (TAAN) v centru KTM - www.taan.org.np. Pozor na otevírací dobu. Podle informací některých trekařů ale jdou pořídit i přímo na treku, tedy na checkpointech za Luklou. To by znamenalo, že z KTM můžete ihned přeletět do Lukly a nemusíte TAAN v centru metropole. Obě povolení se na vstupu i výstupu kontrolují, ověřuje se prostřednictvím nich, zda se trekař vrátil zpět.

Pojištění

Doporučuje se Alpenverein.

Doprovod Šerpů

Šerpové se dělí na nosičské, trekařské a lezecké. Nosičové by prý měli podle trekařského kodexu táhnout max. 30kg. Trekaři doprovází na trecích, lezečtí Šerpové asistují při lezení (tahají fixy, pomáhají jistit atd.). Podle našich zkušeností není problém je najmout téměř kdekoli během treku. Nabídnuta nám byla jen průvodcovská služba za 30,- USD za den. Průvodci by měli mít certifikát od Nepal Mountaneering Association. Certifikát prý obnáší zkoušku z angličtiny, ověření místní znalosti, technických zkušeností, schopnosti podávat první pomoc. Známe ale jen z doslechu, osobní zkušenost nemáme. Nesetkali jsme se se stížnostmi na Šerpy, spíše naopak.

Na těžší náklady využijte jaky.
Vyčerpané cestující sváží koně.


♦ ♦ ♦

DOPRAVA V NEPÁLU
LETECKÁ Nejkomfortnější. Doporučujeme Tara Air. Mají nejvíc letů. Jednosměrná KTM – Lukla stojí cca 150 USD. Jednosměrná KTM – Chitwan stojí cca 120,-USD. Letenky lze přebookovat. Pokud je špatné počasí, let prostě neletí a čekáte na další den bez nároku na kompenzaci.
AUTOBUSOVÁ Průser, ale levná. Silnice jsou ve strašném stavu. Alternativa pro dopravu KTM – Lukla je: bus z KTM do Jiri (prý cca 10 hodin) + prý cca 4 dny treku. Bus na trase KTM – Chitwan jede 7 – 9 hodin. Busy se vlečou, prach, zácpy, pravidla silničního provozu po asijsku. Kostitřasy s odvážnými řidiči, kdy občas tuhne krev v žilách. Zpáteční bus KTM – Chitwan nás stál 3200,-NPR.
TAXI Levné, ale zkoušejí občas ojebávat. Z KTM letiště do centra doporučujeme Pre-paid taxi za 600 – 700 NPR.
AUTO Nezkoušejte.

♦ ♦ ♦

Tara Air – jednička mezi nepálskými leteckými dopravci.
Turistický autobus pro cestování za slony.
Jungle taxi.
Vychytávka Ládi Hrušky.


♦ ♦ ♦

UBYTOVÁNÍ
KTM Slušné ubytování v Thamelu lze pořídit okolo 1500 NPR za dvoulůžkový pokoj a noc. Lze bookovat a platit přes internet, např. booking.com.
Lodge na treku Dvoulůžkový pokoj se pohybuje mezi 100 – 500 NPR. Netopí se, mají tam peřiny, ale mějte vlastní péřový spacák.

♦ ♦ ♦

Cihlové domy s terasami v Thamelu nabízejí laciné ubytování turistům.
Typická himálajská lodge s restaurací.


♦ ♦ ♦

SLUŽBY NA TREKU
PITÍ Prodává se balená voda, čaj (hrnky, termosky 1/2/3l), pivo, rum a kořalka raaksi (švestková kořalka).
JÍDLO Snídaně (müsli, ovesné, vločky, palačinky apod.), obědy a večeře (těstoviny, rýže, brambory – cenově od 400,-NPR; polévky – cenově od 300,-NPR, pizza – cenově od 500,-NPR). To je běžný základ, na který jsou různé variace. Kuchyně chuťově spíše jednotvárná, ke všemu se nabízí kečup a chilli. Dole je čerstvá zelenina z domácích zahrádek. Ovoce chybí. Ceny se s přibývající výškou a vzdáleností od Lukly či Namche Bazaru zvyšují.
INTERNET Lze koupit předplacené karty na wi-fi od společnosti Everest Link. Free wi-fi byla jen v Lukle.
SPRCHA K dispozici na některých lodgích za poplatek 350-500 NPR.

A pozor! Položky na účet si píšete vy sami, takže předcházíte nedorozuměním v objednávkách a možným šméčkům. Ceny jsou pevně dané a nesmlouvá se. Co si objednáte, to dostanete a to zaplatíte v uvedené ceně.

Dal Bhat – nepálské el clásico v luxusnějším provedení


♦ ♦ ♦

Tipy, co vzít s sebou
Tablety na čištění vody Třeba jen na čištění zubů
Opalovák Faktor 30 a výš
Mokré ubrousky Pro ty, kteří se každý den nemyjí v horské bystřině
Kinesiotape Drží a funguje, kupujte tu s turmalinem
Speciální brýle na hory Julbo se nám osvědčilo, kdo se k nim nechová jako debil, tak nemusí mít keramická skla
Spacáky My věříme panovi Josefovi
Gely, protikašlové bonbony, hroznový cukr Hlavně při přechodu vysokých sedel přijdou vhod
Technické, lehké oblečení - vrstvit Každé kilo navíc je dost znát

Pokud si něco zapomenete doma, nezoufejte. Většinu trekařských věcí lze koupit v Nepálu. Často jde ale o fejky, obvykle i horší kvality.


♦ ♦ ♦

Problémy spojené s výškou

Výškovka v praxi


♦ ♦ ♦

Jak nezabloudit

V Nepálu lze na řadě míst koupit levné a aktuální mapy. Některé cesty se mohou měnit, např. v souvislosti s posunem ledovce apod. Např. cesta z Gokya do Dragnagu vede přímo přes ledovec, nikoli přes jezera Taujung Tsho a Longponga. Z Dzonghly lze jít do Lobuche přímo, horní cestou, není třeba sklesat do Dughly. Vždy je možné se ptát Šerpů, kteří dobře poradí. Cesty jsou dobře značené.


♦ ♦ ♦

Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál Everest Base Camp Trek, Himálaj, Nepál

Komentáře

blog comments powered by Disqus
Napište nám
| | [email protected]
Podpořte nás
Reklama
Kurz instruktora lezení

Kurz pro budoucí instruktory lezení na umělých stěnách

© Las Cumbres (2005 — 2018) TOPlist