Vrcholový den

Přidáno: 31.7.2009 | Datum akce: 24.7.2009
Autor: Martin Linhart
Fotografie: Vladimír Linhart | Martin Linhart | Ladislav Lenc | Pavel Oplt | Robert Solich
Štítky: 2009 | Elbrus | Kavkaz | Rusko
Náhled tisku
Panorama - pohled jižním směrem z traverzu (5200m), Rusko, 24. července 2009.

Budíme se o hodinu dříve, než jsme plánovali. Nikoli však z nedočkavosti, ale opět nám nad hlavou řeční Rusové, kteří chtějí vystartovat už po jedné hodině ráno. Jen odejdou, tak do nastalého ticha začne zvonit budík - je 1:15 pátek 24.7.2009!

Robert, Láďa a Pavel rezignovali na přípravu teplé snídaně a tak si vyhřátých spacáků užívají o pár minut déle. V noci foukal silný vítr a jelikož mělo počasí podle posledních předpovědí, které jsme dostávali SMSkama, vypadat dost špatně, trochu se bojíme vystrčit hlavu ze stanu. Zklamání se ale nekoná! Nebe je dokonale vymetené, plné hvězd. Teplota pouze kolem -5 stupňů Celsia. Vaříme si vodu na zalití ovesných vloček a hrníčkové polévky. Nádavkem zakusujeme vyšetřené kousky Poličanu s "papírovým" chlebem. Kluci jdou na čaj a sušenky.

Přesně ve 2:00 se rozjíždí vláček pěti čelovek směrem k vrcholu.

Zleva nahore - svítání na traverzu (5200m), sedlo (5300m) s viditelnou cestou na západní vrchol Elbrusu. Zleva dole - úplná rovinka mezi oběma vrcholy, Pavel s Láďou v sedle (5300m), Rusko, 24. července 2009.

Každý jsme zvolili jinou strategii v oblečení a obutí - někdo má skelety, někdo pevné kožené boty "Déčkové" kategorie a Pavel klasické tužší pohorky; Martin s Vláďou jdou v péřovce (nutno přiznat, že až do výšky 4800m je jim dosti teplo) a ostatní zvolili střízlivé kombinace teplejších vrstev se svrchním windstopperem; velmi se osvědčuje kukla, neboť pořád dost fouká, a rukavice. Největší zima je při průchodu traverzem a mrznou hlavně nohy a ruce - wind chill je kolem -15 stupňů Celsia.

Z vybavení je na místě zmínit mačky a že místo cepínu jsme si vzali jen hůlky. A udělali jsme dobře. Cesta skutečně není v žádné své fázi nijak exponovaná. Svah dosahuje výjimečně 40 stupňového sklonu a trasa je perfektně značena tyčkami, které mají odstup od 10 do 20 metrů maximálně.

Západní vrchol Elbrusu (5642m), Rusko, 24. července 2009. Pod Pastuchovy skály jdeme jako jeden muž ve skvělém tempu. Předcházíme jednu skupinku za druhou. Těsně pod Pastuchovkami nás dojíždějí rolby a z nich vyskakuje na svah další horda přinejmenším 40 kandidátů vrcholu. Prodíráme se mezi nimi. Martin začíná nabírat lehkou ztrátu. Fyzicky nejnáročnější je asi dlouhý výstup kolem skal až do místa (od 4450m do 4900m), kde se láme doleva do traverzu východního vrcholu. V tomto úseku se celá naše dosud poměrně kompaktní skupina rozpadá. Pavel jde s Láďou zcela na špici a jako první prošlapávají zlehka zavátou cestu všem ostatním. Vláďa je následuje s mírným odstupem. Robert solidárně čeká na Martina, který se potýká s "drobnými" obtížemi a jediné po čem touží, je najít si klidné místo, kde by mohl na pár minut "zasednout". Nakonec se to daří až ke konci traverzu (5200m). Vykonat zde velkou potřebu stojí trochu úsilí a síly kvapem ubývají.

Kluci jsou už nejspíš v sedle (5300m), když Robert s Martinem dokončují výstup traverzem. Načervenalé paprsky již ozařují západní vrchol Elbrusu. V sedle nasazujeme ledovcové brýle, poctivě se mažeme silnými krémy proti slunci a snažíme se do sebe dostat další zmrzlé kousky sušenek a čokolád. Svačinovou pauzu jsme si dosud dali pouze jednu, takže tato je více než vítána. Všichni tři kluci vpředu jdou spolu. Jsou v polovině závěrečného a současně nejprudšího stoupání.

Vláďův expediční maskot 'Tyránek' na vrcholu Elbrusu, Rusko, 24. července 2009. Ze sedla zbývá jen málo přes 300 výškových metrů, ale dává nám to pěkně zabrat. Zrovna tady musí být ten kopec nejprudší! Vrchol pořád nevidíme. Připojuje se k nám další Čech, v němž Robert poznává exposlance Beneše, a ve trojici společně bojujeme se svahem. Za zatáčkou už čekáme zvolnění svahu! Ne. Jen další byť kratší stoupání a vrchol pořád nikde. Další zatáčka a pořád nic, jen svah se zmírňuje. Když koukáme na protější východní vrchol, máme dojem, že už jsme výš. Tak kde to je?!?

Konečně. Před sebou máme téměř rovnou pláň a posledních 500 metrů na jejichž konci je malý pahorek, kde už na nás čeká zbytek skupiny. Na Roberta trošku doléhá nabraná výška a nemůže příliš zrychlovat. Martin chytá druhou mízu a žene se vpřed. Mezitím Pavel ztrácí trpělivost - přeci jen čeká na vrcholu už skoro půl hodiny - a začíná sestupovat. Po krátkém rozhovoru s Martinem to však obrací a ještě jednou šlape vzhůru na poslední malý kopeček s kamennou mohylou.

Je 8:20 a všichni se šťastně scházíme na vrcholu Elbrusu (5642m). Nejprve organizujeme společnou fotografii s vlajkou, bez vlajky, dvojice, jednotlivci, včetně nezbytného Vláďova maskota - Tyránka!

Láďa, Pavel a Vláďa dosáhli vrcholu ve "svém pohodovém" tempu za necelých 6 hodin a na vrcholu stanuli ten den jako první. Martin s Robertem šli o necelých 30 minut déle. Od našich stanů jsme vystoupali 1600 metrů! Jsme nesmírně spokojení. Vyšlo nám nádherné počasí. Nikde není jediný mráček, užíváme si perfektního výhledu. Kavkaz ve směru na sever do Ruska připomíná spíše Beskydy. Samá zelená louka a žádný sníh. To v ostatních směrech hledíme na krásné zaledněné hory, zejména směrem na jih do Gruzie. Magická je především dvouvrcholová Užba. Jeden z Rusů, kteří právě přišli, si všímá našich pohledů na gruzínskou stranu a okamžitě nás odrazuje od případných myšlenek na výstupy v Gruzii. Hrozí okradení a často i smrt rukama místních zbojníků, jak popisuje s vážným výrazem v obličeji.

Sestup
Vrcholové panorama - Elbrus (5642m), Rusko, 24. července 2009.

Dáváme se na sestup. V prudkém svahu nad sedlem potkáváme exministra průmyslu a obchodu pana Římana, jehož kolega z party se v závěru přidal k naší pomalejší dvojici. Slušnej výkon! S malými přestávkami v sedle (5300m), kde pozorujeme dnes zatím jedinou čtyřčlennou partu směřující na východní vrchol a pod traverzem, jdeme dolů na zátah. Jde to výborně, zejména pod Pastuchovými skalami, kde je sníh již rozbředlý, to můžeme bez námahy a soustředění se na každý krok pořádně pustit. Krátce po 11:00 hodině jsme u stanů a v mžiku se pouštíme do balení.

Vláďa s Martinem jdou napřed k lanovce. Z vrcholu se zrovna vracejí i naši ruští kolegové ze stanu nad námi. Jeden z nich kousek pod stanem nakonec nezvládá celkovou únavu po výstupu a začíná zcela nekontrolovatelně zvracet. Sice nemá téměř co, ale vůbec nemůže zastavit dávící reflexy. Drsný!

Poledne na stanici lanovky Garabaši (3750m) je pastva. Desítky ruských turistů, zejména turistek, mají nutkavou touhu pořídit si fotografii s majestátními vrcholky jejich nejvyšší hory. Pobíhají v minisukních a v plážové obuvi či nejlépe na vysokém podpatku po rozbředlých hnědavých zbytcích sněhu, svlékají se do podprsenky, aby snímky nepostrádaly důrazu na "kopce", … Všude kolem příšerně smrdí nafta, řve hudba z plechového stánku a čadí rozjíždějící se rolba. Ostatně "počemu nět, jsme přeci v Rusku" :-)

Plechové ubytovny na stanici lanovky Garabaši - odtud ráno vyjízdějí rolby (3800m), Rusko, 24. července 2009. Všichni společně s obavou sedáme na první úsek lanovky. Lístky zakoupené před třemi dny na kase pořád platí, dokonce máme dojem, že nikoho ani nezajímají. Když jsi mohl nahoru, tak tě logicky svezeme i dolů, co tady s tebou, že. Dnes je k naší radosti spuštěná i nová Poma z Miru (3500m) na Staryj Krugozor (3000m). V Azau na tržišti se suvenýry kupujeme pár drobností.

Máme toho pro dnešek už dost. Chceme se teď nejprve vysprchovat a pak hlavně dobře najíst. Taxi pro pět osob do kempu Saklja - 400 rublů.

Stojíme před rozhodnutím, co se zbytkem výletu …

Tipy (výstup na Elbrus)

Celá parta na vrcholu Elbrusu (5642m). Zleva horní řada - Pavel, Vláďa a Láďa, dolní řada - Martin a Robert, Rusko, 24. července 2009.


Komentáře

blog comments powered by Disqus
Napište nám
| | [email protected]
Reklama
Kurz instruktora lezení

Kurz pro budoucí instruktory lezení na umělých stěnách

Hrvatska.sk

Dovolené v Chorvatsku za skvělé ceny.

© Las Cumbres (2005 — 2019) TOPlist