Alpspitze (2628m)

Přidáno: 7.7.2008 | Datum akce: 5.7.2008
Autor: Martin Linhart
Fotografie: Vladimír Linhart | Martin Linhart
Štítky: 2008 | Alpspitze | Alpy | Německo
Náhled tisku

Pohled na severní hřeben Alpspitze (2628m). Krátce po sólo výstupu na italsko-rakouský Similaun (3606m) jsme se tentokrát již v tradiční dvojici s bráchou (Martin a Vladimír) rozhodli využít mezery mezi dvěma frontami a zajet se podívat na skok do GaPa (Garmisch-Partenkirchen) na Alpspitze (2628m). Předpověď počasí – polojasno na sobotu 5. července 2008 a déšť a bouřky na neděli. Takže „rychlovka“ na jeden den, kterou jsem si zpestřil díky značným pohmožděninám hrudníku po bouračce :-(

Alpspitze je jednou z dominant vápencového pohoří Wetterstein a její vrcholová pyramida přitahuje pohledy všech návštěvníků německého GaPa. Na vrchol nejvyšší německé hory Zugspitze (2966m) můžete vyjet vláčkem nebo lanovkou a v restauraci si klidně objednat řádný oběd i s pivem, na Alpspitze to tak snadné není. Lanovka vás vyveze maximálně do Osterfelderkopf (2033m) a zbývající metry bude nezbytné vystoupit po některé z více či méně vzdušných ferrat. Davům lidí se však za dobrého počasí nevyhnete ani na jedné z těchto hor. Na Alpspitze je to o to horší, že přelézání lidí na ferratě není tak úplně bez rizika.

Příjezd

Výstup od osady Hammersbach na Kreuzeck vede přes krásné louky a lesy. Odjezd se odehrál ve stínu všemožných zmatků. Zapomněl jsem mapu, hodinky a co víc i toaleťák! Navrch toho všeho jsem zaspal a místo startu před 2 hodinou ranní jsme vyjížděli až po 3 hodině. Po plzeňské dálnici D5 jsme uháněli na Rozvadov a dále na Mnichov.

Průjezd Mnichovem proběhl až na objížďku způsobenou uzavřeným tunelem bez potíží. Dálnice A 95 vedoucí do GaPa byla značena natolik kvalitně, že se nám zkrátka nepodařilo ztratit. GaPa jsme prosvištěli středem města až na jeho západní konec a 1km za ním jsme odbočili doleva na Grainau. Zde jsme si počkali na značenou odbočku vlevo na osadu Hammersbach. Hned za kolejemi je placené parkoviště, kam jsme odstavili vozidlo i my. Koupili jsme si parkovací lístek za 2,5 Eura na 12 hodin stání a umístili jej za okno. Rovnou upozorňujeme, že byli tací, kteří se koupí lístku mnoho nezabývali a pak jsme je v podvečer slyšeli, jak bědují nad pokutou kolem 80 Eur.

Výstup

Na Osterfelderkopf (2033m) mají paraglidisté perfektní startovačku s výhledem na GaPa. Po převlečení, zabalení batohu a vydatné snídani jsme v 7:30 vykročili. Naše batohy obvykle dosahující 20kg měly pouho pouhých 5 kg, a to včetně 2,5 litru vody. V Hammersbachu (750m) jsme za stejnojmenným potokem odbočili doprava na stezku vedoucí do doliny Höllental, abychom z ní v zápětí, po necelých 200 metrech, opět sešli doleva ve směru ukazatele „Kreuzeck über Waldek“. Cesta na výšinu Kreuzeck (1650m) měla trvat 2,5 hodiny. Stezka vytrvale stoupající lesem nás vedla přes rozkvetlé horské louky s pasoucím se dobytkem, kolem studánek a posezení s Kristem na kříži, až k lesní chatce Waldek (1238m). Zde se pěšina jednak křižuje s dráhou lanovky Alpspitzbahn vedoucí přímo na Osterfelderkopf (2033m) a dále se spojuje s lesní silnicí. Odbočili jsme vpravo. Po 500 metrech mírného klesání jsme přišli na staveniště. Za staveništěm vlevo stezka pokračuje standardně lesem, pořád do kopce po kluzkých kamenech až k lyžařskému vleku, za nímž se schází s trasou od lanovky Kreuzeck (1650m). Že jsme se v první třetině nikam nehnali naznačovala i skutečnost, že nám cesta zabrala přesně 2,5 hodiny.

Pohled od konečné lanovky Alpspitzbahn (Osterfelderkopf - 2033m) směrem na vrchol Alpspitze (2628m). Po široké šotolinové silnici mezi chatami Kreuzeck Haus – Hochalm jsme v mírném tempu pokračovali. Poblíž soukromé chaty Hochalm (1704m) s venkovním posezením jsme si našli lavičku a zařadili svačinu. Tato část cesty nabízí nádherné výhledy, pohodlný terén a je velmi vyhledávaným úsekem mezi důchodci, kteří odsud pokračují směrem nahoru lanovkou Hochalmbahn. My jsem šli stejným směrem – přímo pod kabely této lanovky a za půl hodiny jsme stáli na terase budovy na vrcholu Osterfelderkopf (2033m), kde ústí i kabely hlavní lanovky Alpspitzbahn.

Odsud je již zcela zřetelně vidět vrcholový kříž na Alpspitze. Vydali jsme se v jeho směru po stezce vedoucí téměř perfektně po vrstevnici napříč celou stěnou Alpspitze – stezka se jmenuje Schöne Gänge (krásná cesta). Po přibližně 20 – 30 minutách jsme přišli k rozcestí. Vpravo bylo možné nastoupit do ferraty po severním hřebenu (Alpspitze-Nordwand-Ferrata) nebo pokračovat dále k ferratě východní nebo jihovýchodní stěnou Alpspitze.

Vladimír v řádně 'zocelené' cestě severním hřebenem Alpspitze. Natáhli jsme si na sebe sedáky, připnuli ferratové sety a nasadili helmy. Napravo od nás se parta lidí pokoušela přelstít horu svojí „nevídanou“ prací s lanem (rope management) a marnými pokusy o samostatný výstup v terénu klasifikace II. – III. UIAA. Raději jsme je oběhli po zbytcích sněhu a nastoupili do ferraty až nad nimi. Hned na začátku se ukázalo, že cesta je náležitě „zocelena“ a pohodový výstup je spíše otázkou dobrého počasí než fyzické kondice nebo technické obtížnosti. Přesto nezastírám, že mně osobně dělal výstup vzhledem k pohmožděninám, bolavým rukou a potížím s dýcháním slušné problémy :-)

Uprostřed příjemně vzdušného a exponovaného výstupu, odkud byl výhled i do doliny Höllental a také na částečně mraky zakrytou Zugspitze, jsme se zastavili a dali si tradiční řízek. Chtěli jsme se současně vyhnout tomu, že bychom byli nuceni předbíhat fronty lidí. Martin ve ferratě na Alpspitze (2628m). Za námi nikdo nebyl a po přestávce se cesta pročistila i nad námi. To už nám k vrcholu zbývalo jen něco přes půl hodiny. Obešli jsme partu odvážných rodičů se čtyřmi 5 – 7letými holčičkami a přehoupli se na severozápadní stěnu Alpspitze. Zde jsme se dostali na rozcestí: doprava na Matheisenkar nebo nahoru na Alpspitz – Gipfel. Pomocí několika posledních ocelových žebříků, kramlí a tyčí jsme ve 13:30 (po 6 hodinách) vystoupali ke 4 metrovému vrcholovému kříži.

Zajímavostí ovšem je, že kříž není na samotném vrcholu, který dosahuje 2628 metrů, nýbrž na severním okraji vrcholového hřebínku, nějakých 10 výškových metrů pod skutečným vrcholem. Proč to? Pravděpodobně proto, aby byl viditelný i z GaPa :-) Bohužel skrze mraky bylo dobře vidět pouze v severním a částečně i západním a východním směru. Rakousko na jihu zakrývala neprostupná mračna, která se chvílemi povalovala i po východní stěně Alpspitze.

Sestup

Martin a Vladimír před vrcholovým křížem na Alpspitze (2628m). Po občerstvovací přestávce na vrcholu jsme začali sestupovat po hřebeni Ostgrat směrem do kotliny Oberkar se zbytky sněhu. Nejprve cesta vedla po suťovisku, kde bylo třeba dbát pozornosti, abychom neuklouzli. Postupně přešla v pohodovou jištěnou cestu. Na závěr jsme překonali 100 metrů široký pás zbytkového sněhu přes kotlinu Oberkar a dostali se tak zpět na cestu Schöne Gänge, která traverzuje celou východní stěnu Alpspitze.

Někde na začátku kotliny Oberkar jsme museli minout přímou sestupovou trasu ve směru na Hochalm a Kreuzeck. Nezbývalo tedy než přetraverzovat k Osterfelder a sejít stejnou cestou dolů. Mimochodem chvíli vede stezka i tunelem! Jediným zpestřením úmorného a dlouhého sestupu s převýšením 1900 metrů byla „zkratka“, kdy jsme si navíc nastoupali dalších 100 výškových metrů, abychom se mohli spustit dolů po sjezdovce Längenfeld a napojit se na stezku Kreuzeck – Waldek – Hammersbach. Sestup byl nekonečný, smekavý a ke konci už bolavý. Příště už určitě zvážíme, zda si sestup neulehčit a nesjet dolů lanovkou :-)

Takže podtrženo – sečteno, na cestě jsme byli 10 hodin a z toho 6 hodin ve výstupu.

Co si vzít

Spousty turistů na vrcholku Alpspitze (2628m). Výstup na Alpspitze hodnotíme jako snadný, nebo lépe řečeno, až příliš usnadněný množstvím oceli, která byla instalována do cest vedoucích na vrchol. Pokud netrpíte závratí a nevadí vám exponované úseky, nebudete mít žádné problémy s výstupem. Co se nutnosti jištění ferratovým setem týče, na 90% cesty jej ponesete spíše jako ozdobu a téměř jej nepoužijete. Jiná situace může nastat v případě, že skála začne klouzat.

Ať již se rozhodnete zkrátit si cestu lanovkou nebo půjdete nahoru i dolů po svých, nebude to znamenat prakticky žádný rozdíl, co se týče množství vynášeného „matroše“. Samotný výstup prakticky začíná až ve 2033 metrech, na konečné lanovky Alpspitzbahn pod vrcholkem hory Osterfelderkopf.

Široká cesta mezi chatami Kreuzeck-Haus a Hochalm. Na pozadí vpravo Alpspitze (2628m). Výstupy na Alpspitze vedou po ferratách a to je určujícím měřítkem potřebného vybavení. Nezbytná je helma, sedák a ferratový set. Podle našeho názoru není třeba tahat nic dalšího, ani lano, karabiny apod. Ani mapa není potřeba – cesty jsou dokonale značeny a na každém sebemenším rozcestí jsou ukazatele. Doporučujeme však přibalit přikrývku hlavy, opalovací krém s vyšším ochranným faktorem, něco na pití a především trpělivost k přečkání front. Stojí to za to :-)

Odkazy a informace

Průvodce

Ivo Petr - Rakouské a Bavorské Alpy

Mapa

Alpenvereinskarte 4/2 - Wetterstein und Mieminger Gebirge (Mitte) 1:25 000

Počasí a další informace



Komentáře

blog comments powered by Disqus
Napište nám
| | [email protected]
Podpořte nás
Reklama
Kurz instruktora lezení

Kurz pro budoucí instruktory lezení na umělých stěnách

Malé Bielice

Nabídka ubytování a wellness v lázních na Slovensku.

Casino-hry.sk

Kasino online hry Slovenske

Budget travel to Maldives

Local island Tourism Maldives, Budget Traveling - Huraa island

© Las Cumbres (2005 — 2017) TOPlist