Zpátky do budoucnosti
Autor: Martin Linhart
Fotografie: Vladimír Linhart | Martin Linhart | Ladislav Lenc | Pavel Oplt | Robert Solich
Štítky: 2009 | Elbrus | Rusko
Snídáme sedíc v modrých plastových sedačkách fotbalového stadionu. Dlouze hledíme na zeleň fotbalové plochy, když najednou … Neuvěřitelné! Na obzoru jsou vidět oba vrcholy více než 100 kilometrů vzdáleného Elbrusu! Překrásný závěr výletu.
Přesně v devět hodin na nás před hotelem čekají dva taxíky. Po zběžné policejní kontrole před vjezdem na letiště zastavujeme před halou. První řidič chce po posádce 350 rublů a druhý 390 rublů. Jakmile se Martin dozvídá rozdíl, platí druhému řidiči také 350 rublů a více se s ním nepouští do řeči. Když nás chtěli natáhnout, měli se alespoň dohodnout mezi sebou.
Malinké letiště v Mineralnych Vodách nás mile překvapuje. Je tu fóliová balička na zavazadla! Jeden kus za snesitelných 150 rublů. Dáváme dohromady poslední peníze.
Zavazadla mají dobrou váhu a Pavel hladce prochází přepážkou check-inu. Zbylá čtveřice prožívá dvacet minut tzv. ruské nejistoty, protože kompjútr nás nemá na seznamu cestujících dnešním letem. Vše je vyřešeno a po zbytek dnešního dne se budeme poflakovat po klimatizovaných letištních halách.
Transit mezi terminály moskevského letiště Šeremetěvo probíhá bez komplikací. V místech kde nás minulou neděli autobus vysadil, stojí i tuto neděli autobus společnosti Aeroflot a
ani nejsou potřeba žádné lístky. Rovnou nastupujeme.
Vláďa celou akci vyhodnotil už na vrcholu Elbrusu (5642m): "Bylo to až příliš snadné.".
♦ ♦ ♦
Na našem výletě do Ruska jsme byli svědky naprosté devastace přírody, nikdo se zde ani v nejmenším nepozastaví nad tím, co bude zítra a jaký bordel po sobě zanechává. Dominantní snahou řady lidí, a zejména to platí ve službách (pohostinství či taxi služby), je oškubat klienta. Na druhou stranu je třeba otevřeně říct, že konkrétně Osman nám vždy vyšel vstříc a i přes kolující řeči o jeho mafiánských způsobech, nám pokaždé vyhověl a zařídil potřebné.
Náš pobyt v Rusku byl příliš krátký na to, abychom o této zemi mohli cokoli kategorického psát a mohli jí přiřazovat rozličná přídavná jména. Všechno jsou to jenom dojmy :-) Přesto si dovolím na závěr napsat slova, která jsme si žertem říkali mnohokrát cestou.
"Je to země, kde již dnes znamená včera."
S úlevou jsme se proto přenesli do budoucnosti :-) A na pražském ruzyňském letišti všichni společně a hlavně ve zdraví náš letošní hlavní projektík ukončili.