Výstup na Ben Nevis

Po noci strávené v opuštěné krajině mezi Loch Lomondem a městem Fort William jsme se během hodiny dostali k návštěvnickému centru pod Ben Nevisem. Z místního placeného parkoviště (3 libry / den) vede cesta přes lanový most, kousek proti proudu řeky a pak již do kopce.

Vyrazili jsme v klidu na devátou po nejsnazší trase Pony Track. Počasí nám přálo a už za půl hodiny začalo být vedro. Sezóna ještě nezačala, tak jsme potkávali jen pár lidí, některé již na sestupu. Výstup začíná zhruba ve 20 m.n.m. a jde se pohodlně skoro jako po Tatranském chodníku až do výšky kolem 900 m, kde začíná první sníh. Někteří ze sestupujících měli dokonce mačky. Střídáme se o jeden batoh, Milan je v lepší fazoli, tak ho nahoru nese většinu doby. Ve vyšších polohách je sníh už měkký, ale boří se maximálně po kotníky.

Až na chybějící opalovací krém a sluneční brýle nás nic netrápí a klidným tempem bez větších zastávek jsme na vrcholu za 3 hodiny. Cestu nám zpestřilo zvlášní zjevení staršího pána svlečeného do půl těla s cepínem v ruce, který šel nahoru 2x, aby v silném studeném větru postál na vrcholu asi 20 minut než dorazí manželka. Svým nemilosrdným postupem si od nás vysloužil zkomolenou přezdívku Uwe Steck po známem Swiss Machine. Výstup není náročný, ale je poměrně táhlý, vrchol není celou cestu vidět.

Fotíme se u bývalé meteorologické stanice obklopeni zasněženými na pohled překvapivě vysokými horami (na to že mají max 1300m) a popíjíme pintu energetického “Ejlu”. Ze stanice je nyní nouzový bivak pro max 10 lidí, když oželí pohodlí.

Řekli jsme si, že sestup stejnou trasou by byl nuda a pohled na hřeben mezi Ben Nevisem a horami Carn Mor Dearg (1 220 m) a Carn Dearg Meadhonach (1 179 m) nás přesvědčil, že tudy to bude mnohem zábavnější. Sestupujeme do sedla nad údolím Coire Leis. Postup po zasněženém hřebínku je místy trochu techničtější a je potřeba používat i ruce. Stoupáme ke Carn Mor Dearg a Carn Dearg Meadhonach. Tady si uvědomujeme, že další postup po hřebeni by nás zavedl úplně jinam než chceme (k autu) a sice k Lochyside Taobh Lochaidh, vesnice vedle Fort William. Vydáváme se tedy přímo dolů do údolí říčky Allt a Mhuilinn. Je už kolem druhé hodiny, sníh se boří po kolena a je vedro. V údolí se objevuje Charles Inglis Clark Memorial Hut. Po klouzavých, zatravněných a vřesem porostlých svazích sestupujeme pod ni. Zbývá už jen přeskok přes divokou říčku, obejít horu dokola po stezce North Face Path a dostáváme se k jezeru Lochan Meall an t-Suidhe na Pony Track. Odtud je již zbytek cesty stejný jako výstupová trasa.

Sestup nám zabral hodin 5, ale stálo to za to. Návštěvnické centrum je opět zavřené. Zjišťujeme, že opalovací krém by se opravdu hodil, oba jsme jako raci.

Na počasí jsme měli extrémní štěstí, Ben Nevis mívá 9 dní z 10 špatné počasí. Zabloudit ve špatném počasí v okolí vrcholu může být nebezpečné, strmé 700m srázy severní stěny nepřejí bezpečnému sestupu. Kromě pohorek není potřeba žádné zvláštní vybavení.

Mapka výstupu

♦ ♦ ♦

Reklama